Zvětšuje početnější množství přátel mozek?

Jaroslav Petr  |  Příroda

Makaci, kteří žijí v početnějších skupinách, mají zvětšená některá mozková centra. Jsou naše sociální sítě posilovnami mozku?

Trénink mozku v podobě početných a složitých sociálních vztahů má stejný účinek jako zvedání činek na svaly. Jsou snad Facebook, Twitter nebo LinkedIn virtuálními „mozkocvičnami“ a dá se díky nim vyšplhat ve společenském žebříčku na nejvyšší příčky?

Posíleným mozkem na vůdčí pozice

Tým neurobiologů pod vedením Matthewa Rushwortha z University of Oxford rozvířil beztak neklidné vody neurologie prací, ve které dokázali, že čilé společenské vztahy významně formují mozek a jeho centra. Když vědci vytvořili z mladých makaků několik různě velkých skupin, nastolili tak podmínky pro čilejší i méně čilé sociální vztahy. V extrémním případě mohl makak zůstat sám a pak byl jakýchkoli společenských aktivit prakticky oproštěn. Na druhé straně ve skupině třinácti zvířat bylo pěkně rušno a opice tu měly nespočet příležitostí ke vzájemným kontaktům. V jedné takové skupině přerostly „běžné kontakty“ ve rvačky neúnosného rozsahu a zvířata musela být rozdělena do dvou menších skupin.

Společenský život makaků:

Vědci vyšetřili opicím mozky před zahájením experimentu a po patnácti měsících pobytu v různě velkých skupinách. Výsledky publikované v prestižním vědeckém týdeníku Science jsou celkem jednoznačné. Opice žijící ve větších skupinách měly výrazněji zvětšená některá mozková centra. Vesměs jde o mozková centra, kterým se připisuje významná role při vzájemných sociálních kontaktech.

Všechny opice ve skupině nereagovaly úplně stejně. I když ve velkých skupinách byl u všech zvířat nárůst center větší, některým opicím se daná centra zvětšila více než jiným. Rushworth a jeho kolegové zjistili, že opice s nejvíce posílenými mozkovými centry obsadily ve společenském žebříčku nejvyšší příčky. Z většího posílení mozku tedy vytěžily významnou výhodu.

Je Facebook „mozkocvična“?

Je tedy Facebook, Twitter nebo LinkedIn virtuální „mozkocvičnou“? Může bohaté pletivo společenských vazeb na sociálních sítích posílit člověku mozek? A může takové „mozkové posilování“ dovést člověka na horní příčky společenského žebříčku?

To se dá na základě oxfordského pokusu těžko odhadnout. Makaci netwittrují, nefacebookují a nelinkedinují. Pěstují starobylý typ komunikace „tváří v tvář“. Nemůžeme vyloučit, že mozková centra důležitá pro sociální vztahy reagují přednostně právě na tento staromódní typ komunikace. Už proto, že právě tento typ komunikace byl pro naše předky po tisíciletí životně důležitý a prakticky jediný. Historie poslů přijíždějících na uštvaných koních, listonošů s doporučenými dopisy či emailových schránek přetékajících vyžádanou i nevyžádanou poštou, je ve srovnání s tím poměrně krátká. Ostatně jedno z center, které měli makaci žijící ve větších skupinách posíleno, byl centrum důležité pro „čtení výrazu tváře“. A ten se z naší komunikace pomalu ale jistě vytratil. Zřejmě nám chybí. Naznačuje to obliba „smajlíků“, které do svých emailů nebo esemesek tak rádi přidáváme.

Komunikace „z očí do očí“ mezi matkou a mládětem makaka:

Na druhé straně už ale někteří vědci pozorovali větší centra ve spánkovém laloku mozku lidí, kteří mají početnější okruh přátel na Facebooku. Tady se ale nabízí otázka, zda si tito lidé vycvičili větší centrum kontakty s více přátel, anebo zda je větší centrum předurčuje k čilejšímu společenskému životu.

Další informace:

Nejčtenější

Další weby Mladé fronty