Způsobili dinosauři globální oteplení?

Jaroslav Petr  |  Historie

Vědci přišli s novou teorií – metan vznikající v útrobách dinosaurů významně ohřál druhohorní klima.

Skleníkové plyny – to není jenom oxid uhličitý. Schopnost zadržovat teplo slunečního záření v zemské atmosféře má třeba i vodní pára. Velmi účinný skleníkový plyn je metan. Ten vzniká například v bažinách rozkladem rostlinné hmoty. Významným zdrojem metanu jsou však býložravci a jejich trávení.

Druhohorní „prádelna“

Před 150 miliony roků bylo na Zemi pořádně horko a vlhko. Zemský povrch kryla bujná vegetace a na ní se pásla stáda velkých ještěrů. „Prádelnové“ klima bylo důsledkem nahromadění skleníkových plynů v atmosféře. Mohl to být oxid uhličitý uniklý z nitra Země při intenzivní sopečné činnosti.

Tým britských expertů vedený Davem Wilkinsonem z John Moores University v Liverpoolu ale nabízí i podstatně netradičnější zdroj skleníkových plynů pro druhohorní „prádelnu“ – metan z útrob dinosaurů.

Metanová smršť

Ve studii zveřejněné předním vědeckým časopisem Current Biology vychází Wilkinson a jeho spolupracovníci z předpokladu, že podobně jako dnešní přežvýkavci hostili i dinosauři ve svém rozlehlém trávicím traktu bakterie, které rozkládaly rostlinnou hmotu a vyráběly přitom metan. Vědci předpokládají, že podobně jako z dnešních přežvýkavců odcházel i z dinosaurů metan „oběma konci“ ven a dostával se tak do atmosféry.

Ještě před 150 lety se ročně vytvořilo na Zemi 200 milionů tun metanu. Dnešní přežvýkavci mají na svědomí produkci 50 až 100 milionů tun metanu ročně. Dinosauři byli v tomto ohledu podstatně výkonnější. Průměrná hmotnost velkých býložravých dinosaurů se pohybovala kolem 20 tun. Těchto zvířat žilo na jednom kilometru čtverečním souše od několika kusů až po několik desítek kusů. Ročně mohli všichni dinosauři vyprodukovat 520 milionů tun metanu. A to už druhohorní klima zahřálo velmi citelně.

Záznam z přednášky o sauropodech:

Další informace:

Nejčtenější