Zprávy z mise: harmonogram přistání raketoplánu (VII)

20. 7. 2011  |  Petr Kubala  |  Vesmír

Už jen hodiny nás dělí od posledního přistání raketoplánu Atlantis. Ve čtvrtek krátce před polednem našeho času by se měla éra kosmických korábů definitivně uzavřít.

Atlantis by měl dosednout na dráhu Kennedyho kosmického střediska (KSC) v 11:56:36 našeho času. K přistání mu poslouží jedna z nejdelších přistávacích drah na světě o délce 4 572 m a šířce téměř 92 m. Pokud by počasí v místě startu návrat kosmického korábu nedovolovalo, může Atlantis vykonat ještě jeden oběh kolem Země a zkusit přistát o 90 minut později. V případě, že by padla i tato možnost, bude přistání odloženo na pátek, kdy už kromě Floridy bude v záloze i základna Edwards Air Force Base (EDW) v Kalifornii.

Dráha raketoplánu během prvního pokusu o přistání. Zdroj: NASA
Dráha raketoplánu během prvního pokusu o přistání. Zdroj: NASA

Na zdejší základnu však řídicí středisko raketoplány posílalo jen velmi nerado. Raketoplán musel být po přistání naložen na hřbet upraveného dopravního letounu a přepraven přes celé USA zpět domů na Floridu, což stojí velké peníze a také to zdržovalo přípravu na další let. Atlantis už do vesmíru sice nepoletí, na druhou stranu na Floridě čekají na přistání desítky tisíc lidí i velké množství akreditovaných novinářů.

Krátce před zahájením sestupného manévru uzavře posádka dveře nákladového prostoru a naorientuje raketoplán motory ve směru letu a tepelným štítem „nahoru“. Poté dojde k zážehu motorů OMS (10:48:34), které sníží rychlost raketoplánu zhruba o 100 m/s, což stačí k tomu, aby nejnižší bod nové oběžné dráhy raketoplánu ležel v atmosféře.

Raketoplán vstupuje do atmosféry ve výšce 120 km asi 8 000 km od místa přistání. Tepelný štít je v tu chvíli vystaven teplotám až 1600°C a to zejména v oblasti náběžných hran křídel. Jak se raketoplán postupně dostává níže k zemi, mění se z kosmické lodě na kluzák – začínají pracovat aerodynamické prvky.

O navádění raketoplánu se v prvních chvílích postará rádiový maják. Jakmile klesne rychlost pod trojnásobek rychlosti zvuku, vysunou se sondy, které informují posádku o rychlosti a výšce raketoplánu.

Dráha raketoplánu nad Mysem Canaveral během prvního pokusu o přistání. Zdroj: NASA
Dráha raketoplánu nad Mysem Canaveral během prvního pokusu o přistání. Zdroj: NASA

Před konečným navedením na přistávací dráhu absolvuje raketoplán asi 240° otočku HAC s poloměr 6 km. Velitel raketoplánu převezme pilotáž až krátce před přistáním ve výšce asi 15 km.

Ve výšce 600 m nad zemí se otevře podvozek a velitel raketoplánu zvedne nos kluzáku nahoru. Následně se přistávací dráhy dotkne zadní podvozek a otevře se brzdicí padák. Deset sekund po zadních kolech se ranveje dotkne i přední kolo.

Harmonogram přistání (první pokus, 200. oběh kolem Země):

  • 7:19 – počítače přepnuty do režimu na přistání
  • 8:08 – dveře nákladového prostoru uzavřeny
  • 9:23 – posádka si začíná oblékat skafandry (nejdříve pilot a velitel)
  • 10:15 – WC vypnuto
  • 10:28 – řídicí středisko dává souhlas / nesouhlas se zahájením sestupného manévru
  • 10:48:34 – zážeh motorů OMS, zahájení sestupného manévru
  • 10:51:51 – motory OMS vypnuty (rychlost raketoplánu snížena o 358 km/h )
  • 11:24:50 – vstup do atmosféry
  • 11:29:45 – raketoplán se začíná zatáčet doleva (kvůli snížení rychlosti)
  • 11:41:13 – raketoplán se začíná zatáčet doprava
  • 11:52:22 – podzvuková rychlost
  • 11:53:11 – otočka a navedení na přistávací dráhu
  • 11:56:36 – přistání
Přistávací dráha na Mysu Canaveral. Zdroj: NASA
Přistávací dráha na Mysu Canaveral. Zdroj: NASA

Aktuální informace naleznete v našem online přenosu.

Nejčtenější