„Zlatí dědoušci“ vyzradili město doby železné

Jaroslav Petr  |  Historie

Opakované nálezy maličkých zlatých figurek z doby železné prozradily archeologům, kde mají hledat dávné sídlo.

Guldgubbarové čili malí zlatí dědoušci, tak se ve Švédsku přezdívá miniaturám ze zlata, které nacházejí archeologové po celé Skandinávii. Společně s miniaturními bronzovými maskami je nacházeli lidé také u vesnice Vastra Vang na jihu Švédska. To byl důvod, proč se začali o tuto lokalitu zajímat archeologové důkladněji.

Utajený nález bronzové masky

Dnešní poklidná venkovská krajina kolem vsi Vastra Vang kypěla před 1500 lety životem. Stávalo tu významné náboženské a mocenské centrum, o němž se v dobových svědectvích nedochovala jediná zmínka.

Místní obyvatele, dobrodruhy i vědce dlouho lákaly především místní vikingské pohřební mohyly. Zvláště když se z jedné z nich povedlo vesničanům v 60. letech 19. století vykopat poklad – celkem šest kilogramů šperků a stříbrných mincí.

Ukázka „zlatých stařečků“ nalezených ve Vastra Vang. Zdroj: Blekinge Museum
Ukázka „zlatých stařečků“ nalezených ve Vastra Vang. Zdroj: Blekinge Museum

Nález malé bronzové masky s ženskou tváří v roce 2004 donutil archeology z Blekinge Museum, aby se do Vastra Vang vrátili. Průběh výzkumných prací se snažili udržet pod pokličkou, aby se vyhnuli nájezdům amatérských hledačů pokladů. Ti cennou archeologickou lokalitu vykradli a nenávratně poničili.

Zlatí stařečci a stařenky

Pod drnem na louce objevili archeologové celkem 29 miniaturních, bohatě zdobených sošek vyrobených z jemně tepaného zlatého plechu. Znázorňují jak muže, tak i ženy. Mužské figurky jsou známé jako guldgubbarové čili „zlatí stařečkové“. Ženským figurkám se říká guldkonery čili „zlaté stařenky“. Nejsou vyšší než 1 až 2 centimetry. Zřejmě se používaly jako rituální předměty. Snad sloužily i jako odznaky moci.

Bronzové miniaturní masky byly upevňovány březovou smůlou na hole nebo kůly. Mohly sloužit jako odznaky moci nebo náboženské symboly. Zdroj: Blekinge Museum
Bronzové miniaturní masky byly upevňovány březovou smůlou na hole nebo kůly. Mohly sloužit jako odznaky moci nebo náboženské symboly. Zdroj: Blekinge Museum

Nález zlata signalizuje, že někteří zdejší lidé sloužili v římské armádě. Žold vyplacený ve zlatých mincích Skandinávci obvykle roztavili a z takto získané suroviny pak vyráběli guldgubbary a guldkonery. Tam, kde se tyto miniaturní sošky najdou, stávalo v minulosti významné centrum. A Vastra Vang je třetí největší naleziště zlatých stařečků a stařenek ve Švédsku. Není tedy pochyb o tom, že Vastra Vang patřilo v době železné k významným lidským sídlům.

Tomu nasvědčují i další nálezy, např. zbytky slévačské dílny, kde se odlévalo železo, a výhní, kde se tento kov dále zpracovával. Ve Vastra Vang se našly i skleněné perly a předměty z bronzu. Odhalené ruiny zdí svědčí o husté zástavbě. Výzkum sídla z doby železné ještě zdaleka není u konce.

Nejčtenější