Živá zkamenělina je v lásce věrná

Jaroslav Petr  |  Příroda

Samice latimérie podivné se páří jen s jedním samcem. Její „těhotenství“ se pak táhne tři roky.

Latimérie podivná přežila v hlubinách Indického oceánu z dob, kdy na Zemi ještě žili dinosauři. Je to živá zkamenělina. I když byla objevena už v roce 1938, o jejím životě toho stále ještě mnoho nevíme.

Současnice dinosaurů

Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) patří k nejpodivuhodnějším tvorům naší planety. Její příbuzní žili v druhohorách a vědci se domnívali, že vyhynuli spolu s obřími ještěry před 65 miliony lety. Před druhou světovou válkou však byl exemplář téhle ryby uloven u Komorských ostrovů a bylo jasné, že se příbuzná pravěkých ryb rodu Undina na věčnost neporoučela. Do dneška bylo uloveno více než 300 kusů této ryby dorůstající délky bezmála dvou metrů a hmotnosti přes 50 kg.

Tváří v tvář latimerii:

V roce 1998 byl popsán další druh latimérie z Indonésie. Tamější rybáři jí přezdívají „raja laut“ čili „král moří“. Americký zoolog Mark Erdman našel „krále moří“ na rybím trhu mezi úlovky místních rybářů. Ryba dostala jméno latimérie celebeská (Latimeria menadoensis).

Latimérie jsou zvláštní nejen tím, že jsou to „živé fosilie“. Jde také o živorodé ryby. Vajíčka jsou oplozena v těle samice a následně se tam i vyvíjejí. Vědcům se dostaly do rukou dvě „březí“ samice latimérie podivné. Jedna byla vylovena u pobřeží Mozambiku a v jejím těle se vyvíjelo 26 embryí. Další uvízla v rybářských sítích u Zanzibaru a měla 23 embryí. Genetické analýzy dědičné informace obou samic a jejich potomků odhalily podrobnosti z „rodinného života“ latimérií.

Tři roky těhotenství

Ryby obvykle věrností nijak nevynikají a samice plodí potomstvo najednou hned s několika různými samci. Latimérie je ale v tomto ohledu zjevná výjimka. Analýzy, které provedli němečtí vědci pod vedením Kathrin Lampertové a Manfreda Schartla a které byly publikovány ve vědeckém časopise Nature Communications, prokázaly, že embrya v těle samice mají jednoho a téhož otce. „Živé fosílie“ jsou tedy přísně monogamní tvorové. Proč, to je záhada.

Latimerie podivná v Muzeu přírodních věd v Nantes. Zdroj: CC BY-SA 2.0, sybarite48
Latimerie podivná v Muzeu přírodních věd v Nantes. Zdroj: CC BY-SA 2.0, sybarite48

Většina živočichů těží z toho, že potomstvo většího počtu otců je geneticky pestřejší a s tím stoupá i šance na přežití aspoň některých z nich. Možná je ale vyhledávání většího počtu nápadníků pro samici latimérie příliš namáhavé nebo nebezpečné. Zároveň se ukázalo, že u latimérií nedochází k početí potomstva mezi blízce příbuznými rodiči.

Pozoruhodná je i délka „březosti“ latimérií. Samice přivádí na svět plně vyvinuté mladé rybky. Vědci odhadují, že zárodky potřebují ke zdárnému dokončení vývoje v těle matky asi tři roky.

Nejčtenější