Zdrojem kosmického prachu jsou supernovy

Jaroslav Petr  |  Vesmír

Infračervený teleskop Herschelovy vesmírné observatoře přistihl supernovu při vyvržení oblaku prachu zhruba o hmotnosti 200 000 Zemí.

Kosmický prach obsahuje velmi různorodé prvky, jako je uhlík, kyslík nebo železo. Jeho původ obestíralo tajemství. Tyto prvky jsou obvykle uvolňovány ze stárnoucích hvězd. Už krátce po vzniku vesmíru se ale zformovalo velké množství kosmického prachu navzdory tomu, že tehdejší hvězdy byly na jeho tvorbu ještě moc mladé. Kde se vzal?

Jsme z kosmického prachu

Původ kosmického prachu je nesmírně důležitý, protože poskytuje základní materiál pro vznik planet i života na nich. V podstatě skoro veškerý materiál, z něhož je tvořena Země a vše, co se na ní nachází, má svůj původ v kosmickém prachu. Proto zamířil Herschelův kosmický teleskop s průměrem hlavního zrcadla 3,5 metru na zbytky supernovy, kterou jsme měli možnost na Zemi pozorovat v roce 1987. To, co ze supernovy zbylo, je od nás vzdáleno 170 000 světelných roků.

Zbytky supernovy 1987A. Vlevo je snímek z Herchelova teleskopu, vpravo zvětšenina ze snímku Hubbleova vesmírného teleskopu. Foto: ESA/NASA-JPL/UCL/STScI
Zbytky supernovy 1987A. Vlevo je snímek z Herchelova teleskopu, vpravo zvětšenina ze snímku Hubbleova vesmírného teleskopu. Foto: ESA/NASA-JPL/UCL/STScI

Původně si vědci ani nebyli jistí, jestli se jim podaří pomocí Herschelova vesmírného teleskopu zbytky supernovy zahlédnout. Při pořizování snímků Velkého Magellanova mračna se ale na snímcích z teleskopu ukázal překvapivě jasný zářící oblak prachu.

Prach chrlí supernovy

Mračno prachu kolem supernovy 1987A je velmi studené. Jeho teplota se pohybuje mezi –249°C a –256°C. Jen pro srovnání – i na povrchu Pluta je tepleji. Tam panuje teplota –240°C. Hmotnost oblaku prachu vyvrženého supernovou 1987A spočítali vědci až na 230 000násobek hmotnosti planety Země.

Právě schopnost Herschelova teleskopu vidět velmi studené objekty napomohla k odhalení obrovského množství studeného prachu, který při pozorování jinými teleskopy není vidět. Nyní je jasné, že explodující supernovy produkují obrovská množství studeného kosmického prachu a mohly jím zásobovat vesmír už velmi záhy po jeho vzniku.

Video: Herschelův teleskop

Výsledky pozorování zbytků supernovy 1987A zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Science tak objasňují, proč je celá naše galaxie tak „zaprášená“ a vysvětluje i přítomnost značného množství kosmického prachu ve Velkém Magellanově mračnu.

Nejčtenější

Další weby Mladé fronty