Zásoby oxidu uhličitého mohou ohřát Mars

Jaroslav Petr  |  Vesmír

Obrovské podzemní zásoby oxidu uhličitého by mohly v budoucnu zvýšit teplotu planety Mars a proměnit ji na příhodnější místo k životu.

Kolonizace Marsu bude pro lidstvo tvrdý oříšek. Kromě jiných problémů se vzniku lidských sídel na povrchu rudé planety staví do cesty třeskutý mráz. V atmosféře Marsu chybí dostatek skleníkových plynů, které by zadržovaly sluneční záření a ohřály povrch rudé planety.

Radar našel zásoby

Průzkum povrchu Marsu v oblasti jižního pólu prostřednictvím radaru americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter (Wiki) odhalil pod povrchem překvapivě velká množství oxidu uhličitého zmrzlého na suchý led. Vědci odhadují, že se poblíž jižního pólu nachází asi 10 000 kubických kilometrů suchého ledu.

Podle astronomů z americké NASA by toto množství stačilo ke změně současného klimatu Marsu. Pro tento účel by se ale musel oxid uhličitý odpařit a uvolnit do atmosféry, objem atmosféry Marsu by se tím zdvojnásobil. Povrch rudé planety by se potom mohl vrátit do stavu, v jakém byl v dobách, kdy se na něm vyskytovala voda v kapalném skupenství.

Dříve používané přístroje se neuměly podívat hlouběji pod povrch Marsu. Proto astronomové donedávna věděli jen o malých zásobách suchého ledu, které měly objem řádově ve stovkách kilometrů čtverečních. Tento suchý led se nachází nejvýše pár metrů pod povrchem. Až výkonný radar družice Mars Reconnaissance Orbiter odhalil ložiska suchého ledu o mocnosti stovek metrů.

Krátké video ukazuje jižní pól Marsu.

Pohyblivá osa Marsu

Dnes má Mars jen řídkou a tenkou atmosféru s převahou oxidu uhličitého. V minulosti na tom byla planeta mnohem lépe, značná část z této atmosféry však vyprchala do volného kosmického prostoru. Jen něco málo oxidu uhličitého se vázalo v horninách. Už od 60. let minulého století však vědci spekulovali o tom, že se nemalé množství oxidu uhličitého mohlo zachovat v polárních oblastech v podobě suchého ledu.

Oxid uhličitý se zřejmě přesouvá z podzemních ložisek suchého ledu do atmosféry a zase nazpátek v závislosti na změnách klimatu vyvolaných výchylkami osy rotace Marsu. Dnes má osa rotace Marsu sklon asi 25° a tím se Mars podobá Zemi. V minulosti se však sklon osy rotace planety pohyboval v rozmezí od 10° do 40°. Když je sklon osy rotace velký, dopadá na póly velká porce slunečního záření, polární oblasti se ohřívají a oxid uhličitý uniká do ovzduší. Například před 600 000 roky se nacházel v atmosféře prakticky veškerý oxid uhličitý. Když se osa opět napřímí, ozáření pólů klesne a polární kraje se ochladí. Oxid uhličitý vymrzá a hromadí se na povrchu planety. Atmosféra řídne a nakonec úplně zkolabuje.

Výsledky pozorování sondy Mars Reconnaissance Orbiter publikoval tým Rogera Phillipse ze Southwest Research Institute z amerického Boulderu ve vědeckém týdeníku Science.

Nejčtenější