Záhadná invaze trpasličích kalmarů

Jaroslav Petr  |  Příroda

Mexičtí rybáři čekali v roce 2010 marně na hejna velkých kalmarů peruánských. Místo nich připluli hotoví trpaslíci. Co se to děje?

Kalmar peruánský váží v dospělosti i 20 kilogramů. U mexického pobřeží se ale v létě roku 2010 objevili dospělí kalmaři, kteří jsou doslova trpasličích rozměrů. Připluli v notně prořídlých hejnech, aby se pářili tak, jak to dělávaly podstatně větší předchozí kalmaří generace.

Trpaslíci nahradili obry

Kalmar peruánský (Dosidicus gigas) si vysloužil přezdívku „jumbo“ nebo „giant“, protože mezi kalmary dorůstá celkem impozantních rozměrů. Tito hlavonožci mají pověst velmi agresivních tvorů. Ta ale poněkud přehání. Kalmaři jsou zběsilí jen při lovu ryb. Pak si skutečně nevybírají a nejednou zaútočí i na příslušníky vlastního druhu. Obětí útoku se ale stávají většinou jen slabí nebo zranění jedinci. Přesto není kanibalismus u kalmarů peruánských žádnou vzácností.

Kalmaři peruánští žijí nejen při pacifickém pobřeží Peru, ale jejich výskyt zasahuje podstatně dále na sever až k východním břehům USA. Mexičtí rybáři se těší na každoroční příval těchto kalmarů, protože patří k oblíbeným místním pochoutkám. V roce 2010 se ale hejna čítající často více než tisíc jedinců nedostavila. Místo nich pluli ve vodách Kalifornského zálivu označovaného také jako Cortézovo moře jen malí kalmaři, kteří vážili kolem půl kila. Obvyklí velcí kalmaři se ten rok objevili nezvykle daleko na severu.

Malé kalmary (Foto: Stanford University)
Kalmary normální velikosti (Foto: Stanford University)
Rozdíl mezi zakrslou a obvyklou velikostí kalmara peruánského (Foto: Stanford University)

Nouzové řešení

Tým vedený předním světovým expertem na hlavonožce Williamem Gillem ze Stanford University se rozhodl přijít záhadě trpasličích kalmarů na kloub. Vědci zjistili, že kalmaři zareagovali na vliv klimatického jevu zvaného El Niňo. Tato rozsáhlá změna cirkulace mořských proudů mění klima v celém Pacifiku a má dopad i na ekosystémy moří i přilehlých pevnin.

Při změně cirkulace mořských proudů se do Cortézova moře dostávají jen vody chudé na živiny, kde se nedaří drobným bezobratlým tvorům ani rybám, kterými se kalmar peruánský živí. Kalmaři mají dvě možnosti. Buď se uchýlí dál na sever, kde je potravy víc, nebo zcela přestaví svůj organismus. Trpasličí kalmaři jsou jakousi „nouzovou variantou“, která má zajistit pokračování existence druhu v nepříznivých podmínkách. V době nouze kalmaří organismus aktivuje pro vývoj úplně jiné geny. Neroste tolik, aby neplýtval vzácnými živinami. O to rychleji pohlavně dospívá, aby stačil zplodit potomky dřív, než bude ještě hůře. Další generace kalmarů už bude mít třeba štěstí a bude vyrůstat v příhodnějších podmínkách.

Další informace:

Nejčtenější