Z Ústí nad Labem na Mars aneb první dny Curiosity

Petr Kubala  |  Vesmír

Laboratoř NASA už pracuje na povrchu Marsu a posílá jeden dechberoucí snímek za druhým. Víte, co má Curiosity společného z Ústím nad Labem?

Asi jen málo lidí nezaznamenalo přistání Curiosity na rudé planetě. Pojízdná laboratoř už má za sebou prvních několik solů (dní na Marsu) a připravuje se na průzkum kráteru Gale. Vše zatím funguje bez větších problémů.

Laboratoř za 2,5 miliardy dolarů zvládla náročné přistání, které žádná kosmická agentura nikdy předtím nezkoušela. Hladce proběhlo nejen použití dosud největšího padáku (průměr 16 m), který byl navíc rozvinut při dosti vysoké rychlosti 1 400 km/h, ale také spuštění téměř tunové laboratoře pomoci jeřábu z přistávající plošiny.

Jedním z cílů tohoto manévru bylo zabránit zaprášení Curiosity, což se nakonec více méně povedlo. Podle snímků z navigačních kamer se sice na vozítku nějaké drobné kamínky nacházejí, ale není to nic dramatického.

Snímek Curiosity z navigačních kamer. NASA kontroluje stav laboratoře. Zdroj: NASA
Snímek Curiosity z navigačních kamer. NASA kontroluje stav laboratoře. Zdroj: NASA

Curiosity stojí v kráteru Gale prakticky na rovině, maximální sklon je něco málo přes tři stupně. Vědecké přístroje pracují bez problémů, radioizotopový termoelektrický generátor podle prvních odhadů dodává dokonce více energie, než se čekalo. Vzhledem k tomu, že zdrojem energie nejsou sluneční panely jako v případě předešlých roverů, může Curiosity některé úkoly plnit prakticky nepřetržitě.

Zveřejněné fotografie jsou skládané z více snímků, proto někdy některé části chybějí. Zdroj: NASA
Zveřejněné fotografie jsou skládané z více snímků, proto někdy některé části chybějí. Zdroj: NASA

První snímky

Oko fanouška kosmonautiky si už pár hodin po přistání přišlo na své. Přicházely nejen fotografie z povrchu, ale zároveň byly zveřejněny první snímky z kamery MARDI, která zaznamenávala přistání po odhození tepelného štítu. Z těchto fotografií bude ve finále sestaveno video v rozlišení HD.

Jeden z prvních snímků z povrchu. Fotografie byla pořízena prostřednictvím navigačních kamer. Zdroj: NASA
Jeden z prvních snímků z povrchu. Fotografie byla pořízena prostřednictvím navigačních kamer. Zdroj: NASA

Přesun dat z Marsu ale není nic jednoduchého. Curiosity sice pár dní po přistání nasměrovala k Zemi svou anténu, ta je však pomalá a funguje pouze v okamžiku, kdy je Země nad obzorem. Většina dat se proto zasílá přes retranslační sondy na oběžné dráze Marsu, kterými jsou Mars Odyssey (0,25 Mbit/s) a MRO (2 Mbit/s).

Během okna, kdy sonda přelétá nad kráterem Gale, jsou data z Curiosity odeslána a sonda je následně pošle směrem k Zemi, kde jsou přijata radioteleskopy sítě Deep Space Network (Španělsko, Austrálie, USA). Přelet každé z družic trvá obvykle kolem deseti minut a dochází k němu dvakrát až třikrát za den.

Ve čtvrtek 9. srpna se do akce zapojila poprvé také barevná kamera MastCam. Zdroj: NASA
Ve čtvrtek 9. srpna se do akce zapojila poprvé také barevná kamera MastCam. Zdroj: NASA

Tak tady jsem přistála

Kromě snímků z Curiosity vzbudily rozruch také fotografie ze sondy MRO. Už podruhé zaznamenala sestup sondy na padáku (poprvé se ji to povedlo u sondy Phoenix). Kromě toho byl pořízen i snímek místa přistání. Vpravo dole najdeme tepelný štít, vlevo dole modul s padákem, vlevo nahoře přistávací plošinu. Všimněte si, že na snímku jsou vidět tři různé geologické oblasti. Curiosity nepochybně všechny tři prozkoumá, na tiskové konferenci padaly i návrhy na průzkum místa, kde se oblasti stýkají.

Sestup Curiosity na padáku ze sondy MRO. Zdroj: NASA
Sestup Curiosity na padáku ze sondy MRO. Zdroj: NASA
Místo přistání ze sondy MRO. Zdroj: NASA
Místo přistání ze sondy MRO. Zdroj: NASA

Z Ústí nad Labem na Mars

Kromě snímků zajímají vědce i data z povrchu. Chemický či geologický průzkum přijde na řadu až později. NASA předpokládá, že kola Curiosity se dají do pohybu až za „několik týdnů“.

Už nyní ovšem přicházejí na Zemi údaje například o úrovni radiace z přístroje RAD. Ten provádí měření každou hodinu po dobu asi 15 minut. K dispozici tak budou ucelená a kvalitní data, která budou důležitá při budoucí pilotované misi.

Na webu NASA se objevil pěkný graf, který prezentuje měnící se úroveň radiace během úterý 7. srpna. Malý obrázek v sobě ukrývá velkou symboliku, o níž se ovšem mnoho autorů nezmiňuje. Ve stejný den – ale o sto let dříve – objevil kosmické záření rakouský fyzik Victor Franz Hess při svém letu balonem. V roce 1936 si za to odnesl Nobelovou cenu za fyziku. Hess startoval s balony obvykle z Vídně, ale 7. srpna 1912 zahájil svůj historický let v Ústí nad Labem. To, co před sto lety započalo na severu Česka, nyní pokračovalo v martském kráteru Gale.

Data z přístroje RAD ze 7. srpna. Zdroj: NASA
Data z přístroje RAD ze 7. srpna. Zdroj: NASA

Další čtení:

Nejčtenější