Vznikl život v horkých pramenech?

Jaroslav Petr  |  Příroda

Pozemský život se nezrodil v podmořských vřídlech, ale v jezírcích u suchozemských gejzírů.

Nová teorie vysvětluje některé záhady, s nimiž si starší teorie o vzniku života nedokázaly poradit. Objasňuje například, proč jsou základní stavební kameny života tak odolné k účinkům ultrafialového záření.

Život vznikl na souši

Život vznikl na zemi před 3,8 miliardami roků. Nejstarší fosílie jsou asi o 400 milionů let mladší. První formy pozemského života po sobě zanechaly jen chemicky pozměněné horniny. Nemáme jediný hmatatelný důkaz, který by ukazoval na místo, kde se pozemský život zrodil. Vědci považují za velmi slibné adepty na kolébku života hlubinné vroucí prameny, v kterých tryskají ze dna moří nasycené roztoky solí o vysoké teplotě.

Tým vedený Armenem Mulkidjanianem z university v německém Osnabrücku přichází s alternativní teorií, podle které vznikl život nikoli v moři, ale na souši, v jezírcích vroucí vody z horkých vřídel. Ve studii publikované v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences představil Mulkidjanian dokonce lokalitu, která se podobá místům, na jakých před milardami let život vznikal. Jsou jí horké prameny Kamčatky.

Armen Mulkidjanian vychází z poměru iontů sodíku a draslíku v nitru dnešních buněk. Ty obsahují podstatně více draslíku než mořská voda pravěkých oceánů. Podle Mulkidjaniana odráží iontové složení uvnitř buněk poměr iontů v prostředí, kde život vznikal. V mořské vodě převažoval sodík. Odpovídající vysoký obsah draslíku je typický pro suchozemská vřídla.

Spory o teorii

Ve prospěch teorie, jež klade vznik života do mořských hlubin, svědčí fakt, že hluboko pod hladinou je tma a organické molekuly nezbytné pro kompletaci nejprimitivnějších organismů jsou tam chráněny před destruktivními účinky ultrafialového záření. Pravěká Země ještě neměla vytvořenou ochrannou ozonovou vrstvu a ultrafialová složka slunečního záření dopadala ničím neoslabena až na zemský povrch.

Armen Mulkidjanian však obrací tento argument ve svůj prospěch. Základní stavební kameny dědičné informace, tzv. dusíkaté báze, patří k molekulám, jež vynikají odolností k účinkům ultrafialového záření. Život se tedy zřejmě vyvíjel v prostředí, kde byly choulostivější organické molekuly zničeny ultrafialovým zářením a pro stavbu organismů byly k dispozici jen „nerozbitné“ molekuly. Takové prostředí panovalo v pravěku právě v horkých pramenech na souši.

Kamčatské gejzíry:

Jak už to v případě podobných teorií bývá, vědci jsou ve svých reakcích nejednotní. Některým se zdají Mulkidjanianovy argumenty přesvědčivé. Pozitivně na ně reagoval například laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu Jack Szostak z Harvardovy university. Mnohem početnější je ale tábor vědců, kteří teorii o suchozemském vzniku života odmítají a mnozí ji prohlašují za zcela absurdní.

Další informace:

Nejčtenější