Vytvořili první jeskynní malby neandrtálci?

Jaroslav Petr  |  Historie
Ilustrační foto

Nové datování pravěkých maleb v severním Španělsku otevřelo možnost, že s výzdobou jeskyní začali už neandrtálci.

Pravěké jeskynní malby připisovali vědci bez výhrad lidem Homo sapiens, kteří přišli do Evropy před 40 000 lety z Afriky. Zhruba před 20 000 lety měli naši předkové prodělat „uměleckou revoluci“ a začali malovat nádherné obrazy na stěny jeskyní v dnešním Španělsku, Francii a dalších místech. Tak vznikly například jedinečné pravěké obrazárny Lascaux nebo Altamira.

Miligram místo stovky gramů

První velkou ránu zavedeným představám zasadil objev Chauvetovy jeskyně ve Francii. Malby lvů, nosorožců, mamutů nebo medvědů na jejích stěnách jsou tak dokonalé, že vědci odhadovali jejich stáří na necelých 20 000 let. Datování uhlíku z uhlí, kterým byly malby provedeny, ale určilo stáří výzdoby v Chauvetově jeskyni na 36 000 let.

Ilustrační foto

Datování pravěkých maleb je zapeklitá věc, protože nelze vždycky odebrat pro analýzy potřebné množství materiálu. To platilo dlouho i o urano-thoriovém datování, pro které byl nutný vzorek o hmotnosti asi 100 gramů. Tato technika založená na sledování přeměny atomů uranu na thorium se přitom nabízela jako poměrně spolehlivý postup k datování pravěkých maleb. Na těch se postupem času usazuje povlak vápence. Urano-thoriová technika dovoluje určit stáří povlaku. Malba musí být starší než povlak, který ji kryje. K praktickému využití se dostává urano-thoriová technika až dnes, když k ní už stačí jen pár miligramů vápencového povlaku z pravěkých jeskynních maleb.

Příliš staré červené „kolečko“

Tým britských a španělských vědců datoval pravěké malby z jedenácti jeskyní v severním Španělsku. Patří k nim i slavná Altamira. Výsledky měření obsahu uranu a thoria na jedné straně potvrdily stávající představy o stáří jeskynních obrazáren. Například velká malba koně vznikla na stěnách Altamiry asi před 22 000 lety. Jiné malby se však ukázaly překvapivě staré. Malba kyjovitého předmětu z Altamiry je stará 36 000 let. Vyrovnala tak rekord dosud nejstarší známé malby z Chauvetovy jeskyně.

V jeskyni Castillo bohatě zdobené malbami zvířat a otisky dlaní pravěkých lidí šokovalo vědce stáří celkem nenápadného červeného „disku“ vytvořeného postupným nanášením menších teček těsně vedle sebe. Tato malba je určitě starší než 40 800 roků.

Ve studii, kterou zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science, se autoři nového datování maleb vážně zamýšlejí nad tím, kdo je autorem nejstaršího jeskynního umění. Nejsou k dispozici důkazy o tom, že by před 40 000 lety už žil na Pyrenejském poloostrově člověk Homo sapiens. Zato tu mimo jakoukoli pochybnost žil a lovil neandrtálec. Že by červený kruh z jeskyně Castillo namaloval právě tento robustní pravěký člověk? Řada vědců považuje tuto představu za přitaženou za vlasy. Ale například věhlasný portugalský paleoantropolog Joao Zilhao, působící na barcelonské universitě, považuje neandrtálské autorství nejstarších pravěkých maleb za vysoce pravděpodobné.

Další informace:

Nejčtenější