Venuše bude ve středu přecházet přes Slunce

Petr Kubala  |  Vesmír

Ve středu 6. června brzy ráno budeme mít poslední šanci spatřit přechod Venuše přes sluneční kotouč. Další podobný úkaz se odehraje v roce 2117.

Tranzit Venuše patří mezi nejvzácnější astronomické úkazy. Naposledy se odehrál v červnu roku 2004, takže ho možná mnozí z nás mají v živé paměti. Současný tranzit ovšem nenabízí tak dobré podmínky jako před osmi lety. Jedině snad, že byste nás zrovna četli z východní části Asie nebo z Austrálie, kde bude tranzit pozorovatelný v celém svém průběhu.

Tranzit Venuše v červnu 2004. CC Jan Herold, Wikipedia
Tranzit Venuše v červnu 2004. CC Jan Herold, Wikipedia

Trocha teorie nikoho nezabije

Podle teoretických předpokladů vznikly planety z disku prachu a plynu, který obklopoval rodící se Slunce. Disk je útvar veskrze plochý, takže oběžné dráhy planet by měly ležet přibližně v jedné rovině, která je shodná s rovinou rovníku Slunce. Jenomže tomu tak není a oběžné roviny planet svírají sice nepatrné ale přesto významné úhly.

V případě oběžných rovin Země a Venuše je to 3,4°. Pokud se tedy naše Země a Venuše nachází na stejné straně od Slunce, přejde Venuše obvykle nad nebo pod slunečním kotoučem a to mnohdy dosti výrazně. Venuše může přecházet až 9°nad Sluncem, což je pro představu asi osmnáct slunečních průměrů.

K tranzitu Venuše přes sluneční disk dochází pouze okamžiku, kdy se Země i Venuše nachází v jedné přímce (konjunkce) a zároveň se Venuše pohybuje okolo uzlu své dráhy. To není nic jiného než myšlený bod, ve kterém se protíná rovina oběžné dráhy Venuše s tou pozemskou; nebo chcete-li s ekliptikou.

Taková situace nastává velmi vzácně a odehrává se v cyklech. Dochází vždy ke dvěma tranzitům v rozmezí 8 let (2004 a 2012) a poté následuje přestávka o délce 121,5 nebo 105,5 let.

Viditelnost současného tranzitu ve světě. Zdroj: NASA
Viditelnost současného tranzitu ve světě. Zdroj: NASA

Tranzity v historii

Roku 1627 předpověděl Johannes Kepler tranzit Venuše pro rok 1631. Jeho výpočet byl na tehdejší dobu mimořádně přesný, ale zase ne tak moc, aby Kepler věděl, že úkaz nebude z Evropy pozorovatelný. Žádná expedice za pozorováním úkazu se tedy nekonala a sám Kepler se tranzitu nedožil.

První vědecké pozorování přechodu Venuše pochází z roku 1639. Na jeho základě byla odhadnuta vzdálenost Země od Slunce. Tehdejším astronomům vyšla něco málo přes 0,6 AU, což je sice z dnešního pohledu dosti velký rozdíl (vzdálenost Země od Slunce je 1 AU), ale v 17. století to byla hodnota nejblíže realitě.

Na základě pozorování tranzitů z let 1761 a 1769 odhadl francouzský astronom Jérôme Lalande vzdálenost Země od Slunce na 153 milionů kilometrů.

Vědecký přínos

Dnes už se tranzity Venuše nepoužívají k určení vzdálenosti naší planety od Slunce. Vědecký přínos pozorování tranzitu násobí zejména jeho vzácnost. Přechod tak budou pozorovat zejména velké sluneční observatoře, které se zaměří mimo jiné na výzkum atmosféry druhé planety Sluneční soustavy.

Přechod Venuše je principiálně podobný tranzitní metodě, která se používá při hledání planet mimo Sluneční soustavu. Toho chtějí využít astronomové k testům, které se mohou v budoucnu hodit při výzkumu atmosfér exoplanet zemského typu.

Přechod Venuše tak bude například pozorovat Hubblův kosmický dalekohled. Ten nemůže být namířen přímo do Slunce, a proto využije náš Měsíc, který zafunguje jako zrcadlo, odrážející sluneční světlo. Hubblův dalekohled pořídil snímky vybrané oblasti měsíčního povrchu v okolí kráteru Tycho a tuto oblast bude také pozorovat v době přechodu Venuše přes Slunce. Oba snímky se od sebe odečtou a výsledkem by teoreticky měl být otisk atmosféry Venuše.

Cílem experimentu není získat informace o atmosféře Venuše, ale spíše zjistit, zda je podobný kousek realizovatelný a jak se získaná data liší od skutečnosti. Pokud astronomové chtějí zmapovat složení atmosféry exoplanety, dělají to podobným způsobem. Spektrum hvězdy se získá v okamžiku, kdy planeta přechází před hvězdou a poté ve chvíli, kdy je schovaná za ní. Odečtením obou měření získáme spektrum atmosféry planety.

Kráter Tycho na snímku z Hubblova dalekohledu. Zdroj: NASA, ESA
Kráter Tycho na snímku z Hubblova dalekohledu. Zdroj: NASA, ESA

Když Venuše přechází

Při tranzitu Venuše (nebo i Merkuru) rozeznáváme čtyři druhy kontaktů:

  • První kontakt: Venuše se dotýká slunečního disku a pohybuje se směrem dovnitř.
  • Druhý kontakt: Venuše je zcela uvnitř slunečního disku a přestává se dotýkat jeho okraje.
  • Třetí kontakt: Venuše je stále uvnitř disku a začíná se opět dotýkat jeho okraje.
  • Čtvrtý kontakt: Venuše opouští sluneční disk, úkaz končí.

Tranzit 6. června 2012

K prvnímu kontaktu dojde ve středu 6. června krátce po půlnoci našeho času. Nemusíte být astronomem, abyste věděli, že tuto část úkazu od nás neuvidíme. Pro našince jsou důležité tři údaje: třetí kontakt, čtvrtý kontakt a východ Slunce. Zejména poslední údaj rozhodne o tom, kolik z úkazu vlastně uvidíme.

  • Třetí kontakt: 6.37 našeho času
  • Čtvrtý kontakt: 6.55 našeho času

Údaje se pro území České republiky liší jen velmi nepatrně. Pokud chcete mít přesný čas, můžete použít tuto aplikaci.

Trochu horší je to s východem Slunce. Tam už je nutné znát místo pozorování přesněji, ale pouze z teoretického hlediska. Slunce u nás vyjde 6. června mezi 4.40 a 5.00. Prví údaj platí pro východ republiky, ten druhý pro západ. Například v Praze vyjde Slunce asi ve 4.55.

Přesný východ Slunce vám ale bude z praktického hlediska k ničemu. Bohužel jsme vnitrozemský stát, nemáme moře a tedy ani ideální horizont. Nějakou dobu potrvá, než se Slunce vyšplhá nad překážky (stromy, domy). Ideální rada proto zní: na tranzit se zkuste připravit předem. Najděte si den, dva před tranzitem místo, odkud je po 5. hodině vidět Slunce.

Tip: Podívejte se na animaci tranzitu 6. června

Jak pozorovat?

Přechod Venuše je vzácným úkazem, ale ani tak nestojí za poškození zraku. Zapomeňte na nejrůznější experimenty jako sluneční brýle s vysokým filtrem, začouzené sklo apod. Nejjednodušší variantou je návštěva blízké hvězdárny. Je ovšem otázka zda a kde bude hvězdárna pozorování pořádat. Pokud totiž z hvězdárny není dobrý výhled na horizont, může být místo pozorování přesunuto jinam apod.

Pokud se už rozhodnete tranzit pozorovat sami, můžete tak učinit pomoci speciálních brýlí na pozorování zatmění Slunce nebo přes svářečské sklo (13 nebo 14).

K pozorování lze použít také dalekohled. Ten ovšem musí být vybaven speciálním slunečním filtrem (montuje se na objektiv) nebo můžete sluneční disk promítat pomoci projekce. U levných dalekohledů však hrozí, že se jim roztečou plastové okuláry či jejich části.

Tip: Stáhněte si aplikace pro Android nebo iPhone, které pomohou s určením časů tranzitu, ukážou simulace apod.

Přímé přenosy tranzitu na internetu

Tranzity Merkuru

Přestože nás další tranzit Venuše v tomto století nečeká, před Sluncem bude přecházet ještě planeta Merkur. Stane se tak nejdříve 9. května 2016.

Nejčtenější