Vědci dokážou dostat z vašeho mozku utajenou informaci

Karel Javůrek  |  Věda

Pokud si myslíte, že informace uložené ve vašem mozku jsou zabezpečené, mýlíte se. Vědci už dokáží z mozku bezdrátově snímat správnou informaci.

Náš mozek je poměrně výkonný výpočetní biologický stroj, což ve výsledku ukazuje jeho možnosti, schopnosti a také budoucí techniky pro napojení a snímání. Ve vzdálenější budoucnosti se počítá i se stažením celkové konfigurace do jiné formy výpočetního stroje a teoretické nesmrtelnosti třeba s robotickým tělem nebo ve virtuálním prostředí. Případně lze propojením se zařízením s umělou inteligencí dosáhnout třeba i zvýšení výkonu.

Tip: První bezdrátový čip pro nasazení do lidského mozku

K ostatním milníkům v oblasti rozpoznávání funkčnosti mozku se tentokrát přidává systém pro rozpoznávání informací přímo uvnitř mozku.

Stačí levné zařízení

Neurony v mozku si mezi sebou posílají elektrický signál. Vše si tak lze představit podobně jako u klasického čipu, kde je hlavní jednotkou primitivní tranzistor (nelze ho překonfigurovat). Tyto signály lze v určitém rozlišení měřit, například pomocí EEG a zjišťovat z nich stále komplexnější funkce.

Tip: Originální abstrakt v PDF

Vědci z Berkeley univerzity v Kalifornii použili levné zařízení pro snímání těchto signálů – BCI (Brain Computer Interface) od dvou různých výrobců – Emotiv a Neurosky. Tato měřící zařízení jsou spíše herní ovladače, které umožní pouze pomocí mozku ovládat například hru v jednoduchém principu (doprava, doleva a podobně). Jejich cena je v oblasti 200 až 300 dolarů (přibližně šest tisíc korun). Vývojáři mohou využít API těchto přístrojů pro napojení na různé zařízení a pro využití v různých aplikacích.

Snímací zařízení lze koupit za pár tisíc korun. Pomocí API lze snímaná data z mozku zkoumat a hledat v nich vzory. Zdroj: Emotiv
Snímací zařízení lze koupit za pár tisíc korun. Pomocí API lze snímaná data z mozku zkoumat a hledat v nich vzory. Zdroj: Emotiv

Cílem tak bylo zjistit, jaká bezpečnostní rizika hrozí u těchto zařízení. A to co zjistili, potvrdilo jejich obavy.

Pozná, když něco znáte

I když je rozlišení snímání těchto „domácích“ zařízení poměrně nízké, vědcům se podařilo postupně vyfiltrovat velmi konkrétní část signálů označovanou jako P300, které se objevují při rozpoznávání něčeho, co je našemu mozku známé. Jsou součástí rozpoznávacího a rozhodovacího systému mozku.

Rozpoznávací signál P300 lze v mozku snadno detekovat i pomocí levných zařízení. Stačí správné algoritmy a kvalitní filtrace.
Rozpoznávací signál P300 lze v mozku snadno detekovat i pomocí levných zařízení. Stačí správné algoritmy a kvalitní filtrace.

Každý mozek je jinak nakonfigurovaný, takže každý testovaný subjekt musel projít nastavením. Díky ověřenému testu, kdy byly testovanému uživateli ukazovány známé a neznámé objekty na obrazovce, proběhlo nastavení a zaměření na zmíněný signál. Ostatní signály byly algoritmy filtrovány. Vše je samozřejmě vázáno na rozlišení, které tato levná zařízení zvládnou. S pokročilejšími nástroji by to měli vědci určitě snadnější a dosáhli by přesnějších výsledků.

Jakmile mají vědci podchycený signál, který váš mozek generuje při rozpoznání známého, je vyhráno. Lze zjistit například číslo vašeho PINu – postupně budou ukazovat číslice od nuly do devíti v daných řadách za sebou a v každé sérii přesně zaznamenají číslo, které vám bylo povědomé. PIN má svá úskalí, ale není problém zjistit z představené fotografie obličeje, zda osobu znáte.

Snímáním mozku lze zjistit, zda obličej znáte. Chytrou oklikou lze ale zjistit informace, které máte „tajně“ uložené v paměti.
Snímáním mozku lze zjistit, zda obličej znáte. Chytrou oklikou lze ale zjistit informace, které máte „tajně“ uložené v paměti.

Další možností je zjištění adresy. Můžete klidně sami procházet mapu a při pohledu na vlastní bydliště bez vašeho vědomí oznámíte, že je to místo vašeho pobytu. To samé například ohledně vašeho data narození, používané banky a podobně. Možnosti jsou skutečně obrovské.

Nebezpečí hacknutí vašeho mozku

To co bylo výzkumem prezentováno, je jen ukázkou, co nás v budoucnu čeká. Test byl proveden na 28 lidech a entropii tajných informací se podařilo snížit o 10 až 40 % oproti náhodnému hádání. S lepšími technologiemi a algoritmy se ale úspěch výrazně zlepší. Vědci budou ve výzkumu dále pokračovat.

Říkáte si, že se vás to netýká, protože kdyby vám někdo dával na hlavu takové zařízení a ptal se na rozpoznávací otázky, tak to poznáte? Takové zařízení může být v budoucnu součásti ovládání počítače, třeba stejně jako klávesnice nebo myš. Techniku učení lze navíc poměrně snadno skrývat za jinou techniku, která nebude na první pohled nebezpečná – třeba vám případný hacker na obrazovce ukáže zábavnou hru zdarma ke stažení, jakou je např. pexeso. Z hraní pozná vaše rozpoznávací vzory a pak už stačí, aby vám postupně ukazoval další potřebné údaje (zmíněná čísla, mapa atd.), ze kterých zjistí pravdu, kterou využije proti vám nebo ke svému obohacení.

Budoucnost přinese lepší senzory pro vzdálenější bezdrátové snímání a nesmíme zapomínat, že tento rozpoznávací signál je pouze jediný miniaturní útržek ze všech informací, které se ve vašem mozku nachází. A jejich odkrytí bude stále větší a pro případně útočníky snazší. Připravme se na mozkové firewally.

Nejčtenější