Vědci chtějí bombardovat Europu

Petr Kubala  |  Vesmír

Jupiterův měsíc Europa přitahuje astrobiology jako rudý hadr býka. Ne už tak kosmické agentury…

Sonda Galileo nám přinesla obrovské množství informací o Jupiteru a jeho rodině měsíců. Mezi nejatraktivnější měsíce obří planety patří „Galileova čtyřka“, kterou objevil oné zimní noci na počátku roku 1610 slavný italský hvězdář. Vulkanicky aktivní až šílený měsíc Io, obří pizza jménem Callisto, ale zejména největší měsíc Ganymedes a tajuplná Europa.

Pod povrchy obou posledních měsíců se patrně nachází oceány vody. Známější je v tomto ohledu Europa.

Při hledání planet mimo sluneční soustavu se vášnivě bičujeme termínem obyvatelná oblast a přitom v naší domovině počítáme s existencí života hodně daleko za hranicí obyvatelné zóny. Za vším je samozřejmě Jupiter a jeho slapové síly, které mohou hluboko pod ledovou krustou Europy udržovat vodu v kapalném skupenství.

Část povrchu měsíce Europa na snímku ze sondy Galileo. Credit: NASA
Část povrchu měsíce Europa na snímku ze sondy Galileo. Credit: NASA

Europa v hledáčku NASA a ESA

Je pod povrchem Europy skutečně oceán? Jaké má složení? Existuje v něm život? Selský rozum by velel, že po objevech Galilea začnou kosmické agentury stavět sondy pro výzkum Europy. Opak je však pravdou. Umělá oběžnice Europy, přistání na povrchu a ponorka pro výzkum oceánu zatím zůstávají doménou vizionářů.

Několik plánů však přesto existuje. Asi nejdál je dnes projekt NASA a ESA s názvem Europa Jupiter System Mission – Laplace. K Jupiteru by se společně vydaly dvě sondy, jejichž cílem jsou právě Europa a Ganymedes. Do projektu možná vstoupí ještě Japonsko a Rusko. Vstříc největší planetě sluneční soustavy by se tak mohlo kolem roku 2020 vydat hned několik sond.

Výzkum Europy ovšem není žádná legrace. Každou sondu směřující do těchto končin musíte pořádně obrnit díky silné radiaci tatíčka Jupitera. Pokud chcete na povrchu Europy přistát, musíte zapomenout na jakoukoliv pomoc padáku. Europa nemá významnou atmosféru, takže sice odpadá starost s tepelným štítem, ale spolehnout se zase musíte výhradně na brzdění motory.

Jupiter Europa Orbiter bude součást americko-evropského projektu. Credit: NASA
Jupiter Europa Orbiter bude součást americko-evropského projektu. Credit: NASA

Bombardujte Europu!

Vědci ale přišli se zajímavou myšlenkou, kterou otestovali na Zemi. Když už k Europě poletí nějaká sonda, měla by něco udělat s tím ledem, že? Cílem v první fázi nebude proniknout pod několik kilometrů silnou ledovou krustu, ale aspoň led prozkoumat. Jak na to? Zkusme to, co umíme nejlépe: bombardovat. Ostřelování kosmických těles také není žádná novinka. Zkoušelo se to úspěšně u Měsíce i komet. Cílem bylo samozřejmě dostat „nahoru“ větší množství podpovrchového materiálu a ten následně zkoumat z bezpečné vzdálenosti.

Britští vědci vzali desetitunový blok ledu a střelu o hmotnosti 20 kg. Asi uhádnete, co se dělo potom. Kulka byla vystřelena proti ledu rychlostí 340 metrů za sekundu. Led byl samozřejmě na cucky, ale to není tak důležité. Klíčovým výsledkem experimentu bylo, že zařízení uvnitř „náboje“ přežilo bez jakékoliv újmy. Cílem u Europy by nebylo ani tak zkoumat vyvržený materiál, jako se spíše zavrtat i s vybavením co nejhlouběji pod povrch.

Zdroj: Discovery.com

Nejčtenější