Válečná loď ze „Zátoky pirátů“

Jaroslav Petr  |  Historie

U břehů Sicílie našli archeologové vrak lodi z punských válek. Chemické analýzy odhalily, že ho může sežrat kyselina sírová.

Na severovýchodě Sicílie leží „Zátoka pirátů“ a v jejím ústí se v hloubce sedmi metrů nachází antický vrak. Vědci nejprve narazili na část zvanou rostrum. To byl bronzový bodec, který byl upevněn na přídi válečných korábů a sloužil k prorážení trupů nepřátelských lodí. Radiouhlíkové datování prozradilo, že loď šla ke dnu někdy kolem roku 260 př.n.l.

Oběť vítězné bitvy

Vědci pomalu rekonstruují příběh dávného vraku. Za nejpravděpodobnější považují, že se koráb účastnil námořní bitvy u Mylae. Šlo o jednu z prvních velkých bitev první punské války mezi Římem a Kartágem. A byla to vůbec první vítězná bitva římské flotily. Předtím se římské námořnictvo střetlo s Kartaginci u Liparských ostrovů a bylo na hlavu poraženo.

V bitvě u Mylae použili Římané poprvé s úspěchem výklopný můstek, tzv. corvus. Tím se zachytili nepřátelské lodi a po něm přeběhli legionáři, kteří bojovali na lodní palubě podobně jako na pevnině – a v tom se jim vyrovnal jen málokdo. Přesto mělo vítězství u Mylae na římské straně i své oběti. Patřila k nim také loď, jejíž vrak se našel v „Zátoce pirátů“.

Hrozba kyseliny

Italští a američtí vědci pod vedením Patricka Franka ze Stanfordovy university provedli chemické analýzy bodce dávné lodi i dřeva, ke kterému byl bodec stále ještě přichycen. Výsledky jejich bádání zveřejnil vědecký časopis Analytical Chemistry.

Rudy pro výrobu bronzu na rostrum válečné lodi byly vytěženy na Kypru a ve Španělsku. Použité dřevo pocházelo z borovice a bylo impregnováno proti mořské vodě borovou smolou. Znepokojivý je nález velkého množství síry ve dřevu. Ta se dostává do materiálu při dlouhém pobytu v bahně, kde bakterie rozkládají organický materiál za vzniku sirovodíku. Samotná síra vrak bezprostředně neohrožuje. Po vyzdvižení na souš ale může síra oxidovat a měnit se na kyselinu sírovou. Ta pak dřevo rozežere. Přeměnu síry na kyselinu urychluje přítomnost železa a mědi. Oba kovy jsou obsaženy v nejrůznějších kováních nebo hřebech, a tak je riziko rozkladu dřeva opravdu vysoké.

Vědci jsou nicméně přesvědčeni, že se jim podaří rostrum z lodi vystavit v muzeu. Bude muset být uloženo ve vitríně se speciální atmosférou, jež například nesmí obsahovat molekuly ozónu.

Další informace:

Nejčtenější