V Austrálii žil obří ptakopysk

Jaroslav Petr  |  Příroda

Na základě jediného zubu popsali australští paleontologové pravěký druh obřího ptakopyska.

Dnešní ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) není sice žádná „miniatura“, ale vedle svého vyhynulého předka Obdurodon tharalkooschild by vypadal jako trpaslík.

Když se z Austrálie do Evropy dostaly první vycpané exempláře ptakopyska podivného, považovali je přírodovědci za hloupý vtip kolonistů. Tvor se srstí, zobákem a blánami mezi prsty, který snáší vejce?! Kdo by byl tak naivní a uvěřil, že něco takového vůbec žije?

Dnes už o existenci ptakopyska podivného nikdo nepochybuje. Obdivujeme na něm celou řadu rysů a schopností, o jakých neměli první evropští kolonisté Austrálie ani tušení. Víme například, že má na svém „zobáku“ nervová zakončení schopná vnímat elektrické pole vytvářené drobnými živočichy. Pomáhá mu to při hledání kořisti. Samci jsou vybaveni na zadní končetině zvláštní ostruhou s jedovou žlázou, které se doporučuje vyhnout. Zásah touto zbraní pekelně bolí a bolest ustupuje jen velmi pomalu.

Australští paleontologové při výzkumu na slavném nalezišti fosilií Riversleigh World Heritage Area v severozápadním Queenslandu. Zdroj: JVP
Australští paleontologové při výzkumu na slavném nalezišti fosilií Riversleigh World Heritage Area v severozápadním Queenslandu. Zdroj: JVP

Obr ze severu Austrálie

Australští vědci objevili ve vyhlášené paleontologické lokalitě Riversleigh World Heritage Area v severozápadním Queenslandu jeden zub pravěkého ptakopyska. Zvíře tu žilo před 5 až 15 miliony lety. Ačkoli paleontologové nenašli ze zvířete nic jiného, dokázali určit jeho velikost. Dorůstal délky kolem jednoho metru a byl tak dvakrát delší, než dnešní ptakopysci.

Zub vypovídá také o potravě, kterou se Obdurodon tharalkooschild živil. Obýval jezera, potoky a řeky, kde lovil nejen drobné bezobratlé živočichy, ale i vodní obratlovce. Na jídelníčku měl ryby, žáby nebo menší želvy. Dnešní ptakopysci už v dospělosti zuby nemají. Místo nich mají v „zobáku“ kostěné lišty.

Rekonstrukce obřího ptakopyska. Vědci však neměli z pravěkého zvířete k dispozici více než jediný zub. Zdroj: JVP
Rekonstrukce obřího ptakopyska. Vědci však neměli z pravěkého zvířete k dispozici více než jediný zub. Zdroj: JVP

Nejstarší známé fosilie ptakopysků pocházejí z Jižní Ameriky a jsou staré 61 milionů let. Ani to nebyli žádní giganti. Proto je objev obřího australského ptakopyska popsaný ve vědeckém časopise Journal of Vertebrate Paleontology pro odborníky velkým překvapením. Evoluční historie ptakopysků byla zřejmě mnohem spletitější, než jsme si doposud mysleli.

Nejčtenější