Už staří Egypťané byli sklerotičtí

Jaroslav Petr  |  Historie

S odstupem mnoha tisíciletí máme tendenci považovat starověk za období, kdy lidé ještě žili celkem zdravě. Díky moderní technice, která dovoluje lékařsky vyšetřit i těla mumií, je zřejmé, že se představy o zdraví našich předků jsou mylné. Staroegyptští faraóni by dnes byli adepty na srdeční by-pass.

Nedávno sklidila velmi bouřlivou odezvu práce, jejíž autoři dokazovali, že ve starém Egyptě byla rakovina zcela výjimečnou záležitostí a že nádorová onemocnění se stala metlou lidstva teprve v několika posledních staletích.

Byli Egypťané bez rakoviny?

Socha Ahmose Meritamon. Zdroj: Wikipedia, Captmondo

Mnozí egyptologové i lékaři argumentovali tím, že mumie byly zbaveny vnitřních orgánů, a tak je odhalení většiny nádorů velmi ztíženo nebo prakticky znemožněno. Nyní podali vědci důkazy o tom, že Egypťané masově strádali další civilizační chorobou – arterosklerózou.

Nejstarším známým člověkem s touto diagnózou se stala staroegyptská královna Ahmose Meritamon. Sestra a zároveň manželka faraóna Amenhotepa I. žila v Thébách v období kolem roků 1580 a 1550 př. n. l.

Tehdejší běžný jídelníček by asi nevzbudil mezi zastánci zdravé výživy velké pohoršení. Jedlo se hodně ovoce a zeleniny, málo masa. Běžnou součástí stravy byl hrubozrnný pšeničný chléb a slabé pivo vařené z ječmene. Životní styl starých Egypťanů bychom označili jako „aktivní“. Ahmose Meritamon tedy měla všechny předpoklady dožít se požehnaného věku. Zemřela, když jí bylo asi čtyřicet.

Arteskleróza není choroba moderní doby

Nevíme, co staroegyptskou královnu a kněžku boha Amona připravilo o život. S jistotou ale můžeme potvrdit jednu její diagnózu – pokročilou arterosklerózu.

V rámci studie Horus vyšetřili vědci pomocí počítačové tomografie celkem 52 staroegyptských mumií. Zaměřili se přitom na stav jejich cév a pátrali po známkách arterosklerózy. Jak dokazují výsledky publikované v Journal of The American College of Cardiology Cardiovascular Imaging, uspěli překvapivě často. U Ahmose Meritamon mohli vyšetřit i srdce a našli jasné stopy po pokročilé arteroskleróze u dvou ze tří hlavních koronárních tepen, které zásobují srdce krví.

„Dneska by byla žhavým kandidátem na srdeční by-pass,“ řekl Gregory Thomas z University of California v Irvinu, který byl jedním z vedoucích celé studie Horus. „Je opravdu překvapivé, jak často jsme na arterosklerózu narazili. Považujeme arterosklerózu za nemoc moderní doby, ale ona tu byla už před 3 500 roky. Naše nálezy zpochybnily představu o arteroskleróze jako o chorobě moderní doby.“

Na videu si pusťte záběry výsledků počítačové tomografie egyptských mumií. Druhé video, které ale s prvním nesouvisí, potom ukazuje přípravu mumií k CT.

Geny, horší životospráva nebo nákaza

Jak mohla mít čtyřicetiletá žena žijící podle našich současných měřítek velmi zdravým životním stylem tak těžkou arterosklerózu?

Gregory Thomas a jeho kolegové nabízejí tři vysvětlení. Ahmose Meritamon mohla mít dědičnou dispozici ke kardiovaskulárním chorobám. Jako členka královské rodiny také nemusela jíst to, co jedla většina jejích součastníků. Na stole faraónů se mohly mnohem častěji objevovat luxusní potraviny, jako bylo maso, máslo a tučné sýry. Mnoho potravin bylo tehdy konzervováno solí a její vysoký příjem kardiovaskulárnímu systému rovněž neprospívá.

V neposlední řadě mohly sehrát negativní roli zánětlivé procesy navozené cizopasníky. Nákaza různými parazity byla ve Starém Egyptě poměrně běžná. A je známo, že jedním z důsledků takové nákazy je i vyšší sklon ke kardiovaskulárním chorobám.

Další čtení

Nejčtenější