Trumfem krokodýlů nejsou jen ostré zuby

Radomír Dohnal  |  Příroda
Zdroj: Radomír Dohnal

Krokodýlové jsou postrachem všech neopatrných živočichů, kteří zabloudí do blízkosti jejich loveckého revíru, už nějakých 230 milionů let. Jaké je tajemství jejich úspěšnosti? Vědci nyní představují unikátní krokodýlí systém senzorického vnímání.

Za krunýřem ze zrohovatělé kůže, ztvrdlých keratinizovaných destiček podložených kostěnými pláty, je toho mnohem víc, než by se na první pohled zdálo. Není to jen neprůstřelná vesta. Obsahuje totiž citlivé tlakové receptory (dome pressure receptors, DPR). Systém tlakové detekce je přitom natolik účinný, že jej vědci z Ženevské univerzity přirovnávají k citlivosti bříšek lidských prstů. To ale není všechno. Pro bleskovou orientaci při lovu kořisti je klíčová především hlavová část pokožky, která není kryta šupinami.

Hlava krokodýlů, gaviálů, kajmanů a aligátorů totiž není jen o tlamě plné ostrých zubů. Právě zde jsou další krokodýlí tajné zbraně – kožní mechanoreceptory (intergumentary sensory organs, ISO) – koncentrovány v největší míře. Díky nim dokáží tito prehistoričtí predátoři vnímat teplo i chlad, chemické složení vody v okolí a zároveň slouží jako citlivý hmatový orgán. Jedná se o natolik specifický systém mechanických senzorů, že není vlastní žádné jiné skupině obratlovců.

Systém podkožního senzorického vnímání slouží krokodýlům jako velmi přesná navigace
Systém podkožního senzorického vnímání slouží krokodýlům jako velmi přesná navigace

Stvořeni k lovu

Nicolas Di-Poi a Michel Milinkovič z katedry genetiky a evoluce Ženevské univerzity se rozhodli zaměřit, kam až sahá geneze vzniku a jaké je využití tohoto originálního aparátu. Za vzor jim posloužila mláďata kajmanů brýlových (Caiman crocodilus) a krokodýlů nilských (Crocodylus niloticus). Na postupném vývoji jejich embryí pozorovali, jak se tyto jednotlivé mikro-orgány zakládají ještě před tvorbou pokožky a vlastních šupin. Zatímco u kajmanů brýlových se ISO struktury omezily jen na hlavovou část, krokodýlové pokryli sítí senzorů celé své tělo.

Úžasné je i využití tohoto rafinovaného systému. Díky němu mohou detekovat pohyb vln, vyvolaný kořistí, a navigovat se tak i v prostředí s nízkou světelností, například v bahnitých vodách bažinatých toků. Citlivost pokožky na teplo zase pracuje v součinnosti s mozkem jako dokonalý termostat. Kajmani a krokodýli vždycky vědí, kdy a jak dlouho se ještě vyhřívat na slunci, a kdy je třeba se zase ochladit. Chemické receptory lovcům prozrazují, kde nalézt optimální podmínky pro život a pro lov kořisti.

„Je to naprosto nepochopitelný a unikátní systém,“ tvrdí Milinkovič. „Na rozdíl od jiných obratlovců můžeme u krokodýlů a příbuzných druhů pozorovat difúzní systém smyslového vnímání, který jinde nemá obdoby.“

Zdroje:

Nejčtenější