Revoluční materiály pro vrcholové sportovce

Ivan Verner  |  Věda
Zdroj: Speedo

Pokus o obnovení antických OH probíhajících ve znamení nahoty dnes již nemá šanci na úspěch. Oblečení sportovci jsou jednoduše rychlejší.

Citius, altius, fortius – tedy rychleji, výš, silněji, heslo moderních olympijských her – se jen těžko může naplňovat bez stále sofistikovanější sportovní výbavy. Nechme představu naháče, který zapře nohy do kamenných žlábků a pak bos vyrazí po udusané písčité půdě, v duchu proměnit nejdříve v muže v bavlněném triku s dlouhým rukávem, plandavých trenýrkách, tmavých podkolenkách, obutého v koženou sportovní botu na škvárové trati a posléze atleta v syntetickém body s plastovými tretrami na tartanu. Olympijská vítězka v plavání na stometrové trati volným způsobem Australanka Dawn Fraserová ještě v roce 1964 prohlašovala, že nejrychleji plave nahá. Zlato z téhle trati získala jak na LOH v Melbourne, tak v Římě a Tokiu.

Svým názorem či ještě lépe zkušeností na vlastní kůži budila pohoršení, ale zároveň i inspirovala. Jak to udělat, aby plavky nebyly spíše brzdou? Dokonale tuhle položenou otázku zodpověděla společnost Speedo, která plavce před olympijskými hrami v Pekingu 2008 oblékla do plavek LZR Racer. Během několika týdnů padlo dvaadvacet světových rekordů. O kladném vlivu materiálu s názvem Endurance SD, na jehož vývoji se podílely laboratoře NASA, hovořila nejen statistika, ale i to, že celotělový model, kryjící nohy i paže, byl výhodnější než klasické plavky. Při startu i otočení byl o čtyři procenta rychlejší a o deset procent plavce méně brzdil, než kdyby plaval s holýma rukama a nohama.

Australská plavkyně Dawn Fraserová. Zdroj: Profimedia.cz
Australská plavkyně Dawn Fraserová. Zdroj: Profimedia.cz

Rychlá kůže do Londýna

Pochopitelně, že se zdvihla vlna odporu a diskusi o tom, co je v podpoře atleta jeho oblečením ještě možné a co už ne, výrobce revolučních plavek prohrál. Už žádné plavky, které by nadnášely a byly vyrobeny bez použití textilií. Spousta vědy a zkušenosti při tvorbě těch nových s označením Fastskin3 Racing pomáhají přizpůsobit plavky pro nejlepší hydrodynamiku. Součástí systému je i plavecká čepice a brýle. Psychologové byli konzultováni, aby vyhledali jejich nejvhodnější barvu. Co je ale důležité, plavecká federace FINA vše schválila.

Plavky jsou vyrobeny z textilie, která pomáhá tvarovat některé partie těla, například prsa žen, ale prakticky všech měkkých tkání, a zároveň umožňuje co nejvolnější pohyb, kde je to potřeba, třeba v oblasti ramen. Podle zveřejněných údajů systém, tedy jak plavky, tak i brýle a čepice, snižuje pasivní odpor celého těla až o šestnáct procent, ale snižuje i aktivní odpor (o pět procent), na což se doposud nebral příliš zřetel. Textilie má minimální nasákavost a technologie Body Stability Web založená na lepených nebo šitých švech a panelech poskytují cílenou podporu hydrodynamické poloze a podobně jako pružina vrací část energie použité při obrátce.

Materiál Hydro K-Zone 3D nejen snižuje hydrodynamický odpor, ale i tření o kůži až o tři a půl procenta, Pulse-Flex Fabric, použitá v oblasti ramen, u jednotlivých panelů pak o dvě procenta. Podle toho to nevypadá, že vinou převlékání u bazénu by sportovní svět měl přijít o světové rekordy.

Prezentace revolučních plavek Speedo. Zdroj: Profimedia.cz
Prezentace revolučních plavek Speedo. Zdroj: Profimedia.cz

Atlet coby golfový míček

Totéž se dá říci i o světě lehkých atletů. Společnost Nike se také nechala inspirovat heslem, že ubrané setinky sekundy v běžeckých disciplínách dají dohromady světový rekord. Vrcholem dvanáctiletého výzkumu, jak zvýšit rychlost sportovce, je sada oblečení Nike TurboSpeed. Více než tisícovka hodin testování v aerodynamickém tunelu a souhrn připomínek špičkových atletů daly vzniknout běžeckým dresům s technologií AeroSwift. Zatímco vodní svět si vypůjčil kvůli rychlosti žraločí kůži, na vzduchu došly uplatnění důlky, které prodlužují let golfovým míčkům. Nové dresy jsou zevnitř hladké, beze švů, aby minimalizovaly tření mezi oblečením a pokožkou. Zato na povrchu vzdáleně připomínají vnitřní stranu chapadel chobotnic s důlkovatými přísavkami, ale je to vlastně povrch golfového míčku, rozvinutý do plochy. Důlky nejsou rozesety tak hustě, ale i tak jejich množství a rozložení postačí k tomu, aby na stometrové sprinterské trati ubraly na čase třiadvacet tisícin sekundy. Je to málo?

Na olympijských hrách v Pekingu by to stačilo k tomu, aby se na stometrové trati dostal do finále místo Darvise Pattona slavný Tyson Gay nebo aby si prohodili pořadí medailisté druhý Richard Thompson s třetím Walterem Dixem. Pro maximální pohodlí je tu i systém odvádění tělesné vlhkosti pomocí jakýchsi kanálků. Samozřejmostí je u Nike TurboSpeed minimální hmotnost a jako třešnička na dortu pak fakt, že dresy jsou vyrobeny ze čtyř pětin z recyklovaného polyesteru.

Revoluci ovšem prožívá oblečení nejen pro vrcholné sportovní výkony. Třeba Alpine Pro, oficiální partner Českého olympijského týmu, prezentuje materiály pro oblečení, které mají naši sportovci k dispozici ve své kolekci. Tričko z bambusových vláken se zapracovaným aktivním uhlím má výhodu, že rychle odvádí vlhkost od těla, je přirozeně antialergenní a antibakteriální, takže ani po třech dnech nošení není nepříjemně cítit. Navíc bambusová vlákna „pracují“ podle teploty. V chladu se smrští, takže udrží teplo, v horku je to naopak. Vybrané oblečení olympioniků má i prodyšnou ochrannou teflonovou vrstvu kolem každého vlákna, která zabrání ušpinění a veškeré tekutiny po ní lehce stékají. Naopak další kusy s „water effectem“ budou reagovat na proměnlivé londýnské počasí. Po navlhnutí se objeví vzor, dříve neviditelný, a po uschnutí opět zmizí.

Sportovní oblečení Nike TurboSpeed. Zdroj: Profimedia.cz
Sportovní oblečení Nike TurboSpeed. Zdroj: Profimedia.cz

Fyzika se spojí s botanikou

Stejně jako technologie ze závodních vozů formule 1 postupně nacházejí uplatnění v automobilech, jimiž pak dennodenně jezdíme, jsou nové materiály i prvky konstrukce oblečení pro vrcholový sport převáděny pro sport rekreační i každodenní nošení. Někdy se k tomu přidá neotřelý nápad a revoluční oděv je na světě. Obchodní manažer švédského původu Peter Söderström během dlouhých sezení při obchodních jednáních se prostě necítil komfortně. Důvod byl nasnadě, pánské spodní prádlo, které obecně vzato vychází z principů toho ženského, se vlastně snaží kopírovat tělo bez tolerance vůči odchylkám. Pan Söderström se rozhodl problém řešit radikálně a vystřihl do svých boxerek prostě otvor, který doplnil o ponožku.

To bylo ale jen částečné řešení. Teprve pod dohledem lidí z firmy Progressive Sports, kteří se podíleli i na vývoji plavek LZR Racer, vznikl futuristický model spodního prádla, který dostal název Frigo No.1. Jeho materiál je tvořen ze tří zón, které eliminují pocení, mají chladivý efekt a odvádějí vlhkost. Vnitřní všitá kapsička je vyrobena z ultratenkého nylonu a svrchní látka je z materiálu odolného proti opotřebení zejména v oblasti sedu a stehen. Laserem řezané větrací otvory v bederní části zajišťují termoregulaci v místech, kde se tělo nejvíce potí. Lepené švy vytváří jemné přechody mezi jednotlivými zónami. V horkých letních dnech je možnost malého soukromého chlazení snem každého.

S nápadem, jak tělu v horku pomoci, přišla společnost Columbia. Technologie Omni-Freeze spočívá na plochých vláknech, která zvětšují povrchovou plochu látky, jež je v kontaktu s pokožkou, a tedy odvádí teplo rychleji. Do struktury jsou navíc vetkány krystaly z přírodní látky, které po styku s potem gelovatí. Změna skupenství pak odebírá teplo. V krystalcích by měly být látky ze stromu Melaleuca alternifolia, který známe pod zkomoleným názvem tea tree, které mají antibakteriální účinky.

Větev stromu Melaleuca alternifolia, který známe pod zkomoleným názvem tea tree. Zdroj: Profimedia.cz
Větev stromu Melaleuca alternifolia, který známe pod zkomoleným názvem tea tree. Zdroj: Profimedia.cz

Hovořili jsme o pocení, o potu. Ten u dospělých obsahuje i bílkoviny a tuky, jejichž rozklad spolu s činností bakterií, jež se na nich živí, zdůrazňuje pach. Výrobci si někdy vezmou na pomoc čistě přírodní materiály. Jedním z nich je například Merino značky Icebreaker s přirozenými antibakteriálními vlastnostmi, jež absorbuje a odvádí vlhkost, navíc pak odolává zápachu, takže oblečení z tohoto materiálu lze v nouzi bez přepírání nosit celé týdny. Merino má zároveň vysoký stupeň ochrany proti UV záření, což je výborná vlastnost výbavy pro extrémní sporty.

Fotbalové hřiště v bundě

Co požaduje od svého oblečení vyznavač náročných, extrémních sportů? Nebo ještě jinak – co očekává od svého oblečení náročný amatérský sportovec? Zmínili jsme se o ochraně vůči UV záření. Je to dost podceňovaná vlastnost oděvů, jak se o tom může přesvědčit ten, kdo se snaží ochránit před slunečními paprsky obyčejným tričkem. Firma Columbia například opatřila své sportovní oblečení materiálem, do něhož jsou vetkány keramické částice, které záření UVA i UVB blokují. Technologie Omni-Shade, oceněná Nadací proti rakovině kůže, poskytuje ochranu na několika úrovních, přičemž už ta nejnižší propustí pouhá čtyři procenta záření.

Sportovní oblečení Nike TurboSpeed. Zdroj: Profimedia.cz

Většinou se však chceme bránit proti vlhkosti, a to jak zvenčí, tak zevnitř oblečení. Tady pomáhá technologie založená na rozdílnosti povrchového napětí. Textilie je má mnohem nižší a tekutiny obsahující vodu, a tedy s vyšším povrchovým napětím, hladce sklouznou. Nepromokavost se udává jako přepočtený hydrostatický tlak definovaný metry vodního sloupce (m v. s.). Nepromokavé je už oblečení s hodnotou 1,3 m v. s., ale v praxi, kdy naše aktivita vede k tomu, že je voda do tkaniny přímo vtlačována, například při rychlém pohybu mokrým podrostem, počítejme raději s 30 m v. s.

Ke komfortu také potřebujeme, aby materiál byl i prodyšný a odváděl tělesnou vlhkost. Jsou dvě metody měření, Ret (Water Vapor Transmission Resistance) a MVTR (Moisture Vapor Transmission Rate). První udává odpor materiálu proti průniku páry, a čím je číslo nižší, tím je látka kvalitnější. Hodnota Ret menší než šest je velmi dobrá, mezi třinácti a dvaceti pak uspokojivá. Prodyšnost měřená druhou metodou udává, kolik potu v gramech se může odpařit přes čtvereční metr látky za čtyřiadvacet hodin. Potřebnou hodnotu zjistíme podle toho, kolik potu lidské tělo vytvoří. Při chůzi mezi 5000 až 10 000 g/m2/24 hod., při extrémní námaze pak až 35 000 g/m2/24 hod.

Někdy na to prodyšnost nestačí. Technologie Omni-Wick Evap je založena na dvojím materiálu s různou hustotou, z něhož je textilie na vnitřní straně oblečení. Ta má různou prostorovou hloubku a jeden materiál tvoří jakési kanálky, které rozvádějí vlhkost k ploškám (v bundě opatřené tímto materiálem by takové plošky pokryly plochu jednoho fotbalového hřiště), na nichž se pak nežádoucí kapalina odpařuje.

Článek vyšel v časopisu ForMen

Nejčtenější