Stromy globální oteplení nezastaví

Jaroslav Petr  |  Příroda

I kdybychom přeměnili všechna pole na lesy, na globální oteplení to bude mít jen zanedbatelný efekt.

Když vyroste obří strom, uvízne v jeho hmotě spousta oxidu uhličitého. Když vyroste prales, zhltne tolik skleníkového plynu, že to významně přispěje k likvidaci globálního oteplení. Tahle na první pohled zcela logická úvaha má ale jeden malý háček – je chybná.

Placený prales

Organizace spojených národů vyhlásila v roce 2008 program REDD. Jak napovídá plný název Reducing Emissions from Deforestration and Forest Degradation, má přispět ke snížení emisí oxidu uhličitého tím, že zabrání odlesnění a ničení lesních porostů.

Chudé země mají dostávat platby za ochranu lesů a zalesňování v závislosti na tom, jak velké množství oxidu uhličitého se zadrží v hmotě lesních porostů. Program předpokládá, že takto vyvázaný oxid uhličitý významně přispěje k omezení rozsahu globálního teplení. Zní to skvěle, viz video:

Jak ale dokazuje studie ve vědeckém časopise Nature Geoscience vypracovaná Avekem Arorou a Lavrem Montenegrem, svět by se citelně neochladil, ani kdyby současné lidstvo zalesnilo všechna stávající pole.

Půl stupně za všechna pole

Arora a Montenegro modelovali pomocí počítačových programů změny klimatu v závislosti na vegetaci, která bude krýt zemský povrch. Ukázalo se, že rovnice „čím víc lesů, tím menší oteplení“, tak úplně neplatí. Lesy v mírném klimatickém pásu sice vážou více oxidu uhličitého, ale zároveň jsou tmavší než plodiny pěstované na polích. Pohlcují proti více slunečního záření a k oteplení naopak přispívají.

V tropech je patrný opačný efekt. Tamější deštné lesy sice ochlazují krajinu, ale to není dáno tím, jak velké množství oxidu uhličitého v sobě vážou. Mnohem důležitější je množství vody, které se v nich odpaří.

Zalesňování tedy není zrovna účinný prostředek boje proti globálnímu oteplení. I kdybychom zalesnili polovinu současné zemědělské půdy, nedosáhneme podle Arory a Montenegra větší redukce globálního oteplení než je 0,25 °C. Pokud bychom zalesnili všechnu zemědělskou půdu, ukrojíme z globálního oteplení 0,45 °C.

Reálně však nelze zalesnit víc než desetinu až osminu zemědělské půdy. Při překročení této hranice bychom vystavili lidstvo bezprostřední hrozbě hladomoru. Jakýkoli úbytek zemědělské půdy bude i tak nutné kompenzovat vyššími výnosy na půdě, která nám zbude pro výrobu potravin.

Další čtení

Nejčtenější