Stavitelům Zakázaného města pomáhala klouzačka

Jaroslav Petr  |  Historie

Badatelé vyřešili záhadu transportu mnohatunových kamenných bloků použitých při výstavbě císařských paláců čínského Zakázaného města.

Na počátku 15. století začali čínští císaři budovat uvnitř Pekingu palácový komplex tzv. Zakázaného města. Impozantní stavba se protáhla na několik staletí.

Stavitelé použili kromě jiného materiálu také mnohatunové bloky kamene, které dopravili z lomů vzdálených až 70 km od Pekingu. „Procházíte se Zakázaným městem, vidíte ty obrovské kameny a zákonitě si kladete otázku: Jak to sem ti lidé dostali?“ říká americký fyzik Howard Stone z Princeton University.

Obří kameny putovaly z daleka

V roce 1557 byl do Zakázaného města dopraven blok kamene o objemu 49 metrů krychlových a hmotnosti 112 tun. Z dobových pramenů se dá vyčíst, že přeprava bloku zabrala čtyři týdny. Transport tak probíhal úctyhodnou průměrnou rychlostí asi 300 metrů za hodinu.

Některé kamenné bloky použité v Zakázaném městě jsou však ještě větší a těžší. Jak je staří Číňané dostali tam, kam potřebovali?

S přemisťováním velkých a těžkých kamenných bloků se čekalo do příchodu zimních měsíců
S přemisťováním velkých a těžkých kamenných bloků se čekalo do příchodu zimních měsíců

Pochybnosti o klouzačce

Z dobových dokumentů vyplývá, že transport obřích kamenů probíhal v zimě a Číňané k němu používali dřevěné saně tažené po klouzačce. Tu vyrobili tak, že polili promrzlou zem vodou. Historici však přistupovali k těmto zprávám s velkou skepsí. Staří Číňané používali kolo už ve 4. století př. n. l. Nebylo by pro ně lepší naložit kámen na vůz opatřený koly? A jak efektivní vůbec byla doprava na dřevěných saních po klouzačce?

Z výpočtů a měření týmu vedeného Howardem Stonem publikovaných v předním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vyplynulo, že čínské vozy nevydržely zatížení nákladem těžším než 86 tun. Tento způsob přepravy obřích bloků kamene proto nepřipadal do úvahy.

Vlečení kamene na dřevěných saních po holé zemi by vyžadovalo nasazení 1 500 mužů. Pokud by dopravci použili k přemístění 112tunového kamene dřevěné válce podkládané pod náklad, muselo by k uvedení kamene do pohybu spojit síly 330 mužů. Jízda po klikatých cestách by však byla velmi komplikovaná. Pokud dopravci táhli kamenný blok na dřevěných saních po ledové klouzačce, dokázalo ho udržet v pohybu méně než 50 lidí. Na „rozjezd“ bylo zapotřebí vynaložit větší úsilí a stejně tak při zdolávání mírných svahů. Ani pak ale nevyžadoval transport kamene o hmotnosti 112 tun síly více než 270 lidí. A tak to vypadá, že historické prameny nelžou a obří kameny se na své místo v Zakázaném městě jednoduše „doklouzaly“.

Nejčtenější