Stále hlubší Hubblova hluboká pole

Petr Kubala  |  Vesmír
Hubblův teleskop. Zdroj: Profimedia.cz

Na 5500 galaxií se vešlo na jeden jediný snímek z legendárního astronomického přístroje.

Získat pozorovací čas na Hubblovu dalekohledu je velmi nesnadným během na dlouhou trať. Občas se ovšem na obloze odehraje něco, co zkrátka nepočká na měsíce trvající schvalovací procesy. Ředitel Institutu pro kosmický dalekohled má tu moc, že 10% pozorovacího času může přidělit komukoliv na pozorování prakticky čehokoliv. Není to benefit k pracovní pozici ředitele, ale čas na pozorování nečekaných úkazů. A nemusí jít přitom zrovna o dopad komety do atmosféry Jupiteru. Obvykle se totiž čas věnuje pozorování supernov. V roce 1995 se ředitel institutu Robert Williams rozhodl zbývající čas věnovat výzkumu vzdálených galaxií.

Vznikl tak jeden z nejslavnějších a také nejvýznamnějších objevů Hubblova dalekohledu. Během deseti prosincových dní roku 1995 snímkoval Hubblův dalekohled malou plošku v souhvězdí Velké Medvědice, ve které se nenachází prakticky žádné hvězdy. Výsledný snímek vyrazil astronomům dech. V zorném poli o délce jen 2,5 obloukových minut bylo na 3000 galaxií!

Hubblovo hluboké pole z poloviny 90. let v souhvězdí Velké Medvědice. Credit: NASA, ESA, STScl
Hubblovo hluboké pole z poloviny 90. let v souhvězdí Velké Medvědice. Credit: NASA, ESA, STScl

Úspěch prvního pozorování inicioval o tři roky později obdobný průzkum na jižní obloze. Výsledný snímek byl podobný, což vedlo k potvrzení kosmologického principu. Vesmír je ve větších vzdálenostech od nás skutečně homogenní.

HDF a XDF

Na přelomu let 2003 a 2004 nasadili astronomové vyšší laťku a Hubblova hluboká pole přijala přízvisko ultra (HDF). V souhvězdí Pece vznikl snímek, který nahlíží na galaxie vzniklé jen stovky milionů let po velkém třesku. Celkem jich astronomové napočítali na 10 000. Později se na oblast zaměřila kamera Wide Field Camera 3, kterou Hubblův dalekohled dostal během poslední servisní mise amerického raketoplánu v roce 2009. WFC3 získala snímky v blízké infračervené oblasti spektra a odhalila další vzdálené galaxie.

Extrémně hluboké Hubblovo pole. Credit: NASA; ESA; G. Illingworth, D. Magee a P. Oesch, University of California, Santa Cruz; R. Bouwens, Leiden University a HUDF09 Team
Extrémně hluboké Hubblovo pole. Credit: NASA; ESA; G. Illingworth, D. Magee a P. Oesch, University of California, Santa Cruz; R. Bouwens, Leiden University a HUDF09 Team

Ani to ovšem dychtivým astronomům nestačilo a tak světlo světa spatřilo Extrémně hluboké Hubblovo pole (XDF), které je citlivější a menší než HDF a obsahuje na 5500 galaxií. Snímek byl sestaven na základě pozorování za posledních 10 let a celkového expozičního času 2 milionů sekund nebo také 23 dní! Některé galaxie na snímku vznikly v době, kdy měl vesmír jen 450 milionů let a jsou tak více než 13 miliard let staré.

Srovnání zorného pole XDF s velikosti Měsíce na obloze. Credit: NASA, ESA, STScl
Srovnání zorného pole XDF s velikosti Měsíce na obloze. Credit: NASA, ESA, STScl
První zrcadla pro JWST. Credit: NASA

XDF jsou patrně pro Hubblův dalekohled poslední štací tohoto druhu. Jeho éra se pomalu ale jistě chýlí ke konci. Legenda bude dle předpokladů pracovat ještě přibližně dva roky. Místo pro HDF bylo před léty vybráno nejen s ohledem na minimum hvězd a čistý pohled do vzdálených končin, ale také tak, aby jej mohly pozorovat nejlepší přístroje na Zemi – ESO, Havaj. Významný posun v průzkumu nejvzdálenějších končin vesmíru ale asi učiní až dalekohled Jamese Webba. NASA před pár dny obdržela první segmenty zrcadla tohoto nástupce Hubblova dalekohledu.

Nejčtenější