Rysové zápasí na život a na smrt

Jaroslav Petr  |  Příroda

Tým skandinávských zoologů zjistil, že zápolení rysích samců o revíry a samice jsou překvapivě krutá.

Zvířata spolu často zápolí jen na dálku nebo má jejich zápas ritualizovanou podobu. Rvačky, při kterých odchází poražený s těžkým zraněním, nebo zůstává ležet mrtvý, jsou považovány za výjimečné záležitosti nebo jsou připisovány nešťastné souhře okolností. U skandinávských rysů to však neplatí.

Velkorysí vítězové

Zápasy samců o samice se odehrávají v přírodě často, ale málokdy končí pro poraženého fatálně. U pěvců má souboj formu pěvecké soutěže, kde vyhrává samec s bohatším repertoárem. Podobné pěvecké souboje spolu vedou na dálku například velryby keporkaci. Ani střety, které vypadají na první pohled velmi neúprosně, např. zápasy jelenů, nemají za prvořadý cíl smrt poraženého. Vítěz bývá velkorysý. Když soupeř uzná porážku a vyklidí pole, je pronásledován spíše jen „aby se neřeklo“.

Souboje na život a na smrt jsou výjimečné. V ptačí říši se dokážou nemilosrdně pobít například novozélandští papoušci soví známí také jako kakapo . Mezi savce, jejichž zápolení končívá smrtí, přiřadili vědci nově rysa ostrovida (Lynx lynx).

Rys ostrovid žije jako samotář. Pár tvoří jen v období námluv.
Rys ostrovid žije jako samotář. Pár tvoří jen v období námluv.

Smrtelné souboje

Rysové jsou považováni za samotáře, kteří vytvářejí páry jen na období námluv. Proto u nich zoologové žádné velké rvačky neočekávali. Tým norských a švédských zoologů pod vedením Jenny MattisonovéNorského přírodovědného výzkumného ústavu v Trondhaimu zdokumentoval v letech 2002 až 2011 hned několik zápolení rysích samců, která skončila smrtí poraženého soka.

Ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Mammalian Biology uvádějí, že ke rvačkám dochází prakticky výhradně v období námluv a je zřejmé, že se samci rvou o revíry a samice, které na těchto územích žijí. Smrtelné následky mělo 40 % všech pozorovaných zápasů.

Nejčtenější