Rozluštěné tajemství „šavlozubých jitrnic“

Jaroslav Petr  |  Příroda
Rypoš lysý (Wikipedia)

Vypadají jako olezlé myši, žijí jako mravenci a jsou neskutečně dlouhověcí. To jsou jihoafričtí hlodavci rypoši lysí.

Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) by soutěž krásy mezi zvířaty zcela jistě nevyhrál. Holé tělíčko na nízkých nožkách porostlé řídkými chlupy, zakrnělá očka a dopředu vyčnívající hlodáky mu zajistily výstižnou přezdívku „šavlozubá jitrnice“.

Mezi hlodavci drží rypouš lysý rekord v délce života. V zajetí se dožívají bezmála třiceti let a kromě jiného jsou neuvěřitelně odolní k rakovině. To z nich dělá předmět zájmu nejen zoologů, ale také lékařů a genetiků.

Rekordman v dlouhověkosti

Rypoš lysý žije v početných koloniích. Mláďata plodí – podobně jako u termitů – jen vůdčí pár. Jakýsi král a královna. Zbytek kolonie slouží jako „dělníci“. Budují si podzemní hnízda se spletitým systémem chodeb. Na zemský povrch vylézají jen výjimečně. Dokážou prožít svůj dlouhý život v naprosté tmě. Chodby jim nabízejí stálou teplotu a tu rypoši vítají. Jejich nevalné schopnosti udržovat stálou tělní teplotu jim hrozí v denním úpalu přehřátím a v nočním chladu naopak podchlazením.

Rypoš lysý při konzumaci potravy (Wikipedia)
Rypoš lysý při konzumaci potravy (Wikipedia)

V uzavřených chodbách jim je fajn i proto, že jim nevadí vydýchaný vzduch. Jsou neuvěřitelně odolní k nízkým koncentracím kyslíku a vysokým koncentracím oxidu uhličitého. Necítí také některé typy bolestivých podnětů.

Život bez biologických hodin

Mezinárodní tým vedený Vadimem Gladyševem z Harvardovy university přečetl kompletní genom rypoše lysého. Tím se otevřely nové možnosti pro odhalení základů rypoší dlouhověkosti i odolnosti k nádorům.

Rypoš má dědičnou informaci tvořenou 2,6 miliardami písmen genetického kódu. To je o trochu méně než u člověka s 3,2 miliardami písmen. Počet genů je ale prakticky shodný. Člověk jich má 22 389 a rypoš 22 561. Vědce nezaskočila rypoší ztráta genů důležitých pro vidění a pro chod biologických hodin. Ve tmě kolonie zvířata nepotřebují ani pořádný zrak ani vnitřní časomíru.

Dlouhověkost zajišťuje rypošovi zřejmě hned několik různých genů. Zatímco lidem nebo myším tyto geny s postupujícím věkem „ubírají plyn“, rypoší geny pracují stále na plný výkon. Odolnost k rakovině dodává rypoušovi také hned několik genů, které i u člověka potlačují nádorové bujení. U rypoše však pracují s mnohem vyšším nasazením.

Další informace:

Nejčtenější