Rok 2013 bude ve znamení komet

Petr Kubala  |  Vesmír

Příští rok nás čeká netradiční zatmění Měsíce a možná i několika komet, viditelných pouhým okem.

Pokud patříte mezi fanoušky vlasatic (tedy těch nebeských), pak vás zřejmě čekají dva úžasné roky. Vezmeme-li to pozpátku, pak v roce 2014 přijde velké finále nejambicióznější mise v historii Evropské kosmické agentury. V létě 2014 začne sonda Rosetta zkoumat kometu 67P/Churyumov–Gerasimenko. Nebude to první kometa zkoumaná sondou z blízka, ale bude to poprvé, co se sonda dostane na oběžnou dráhu komety a dokonce má dojít k přistání modulu Philae na povrchu!

To vše až v roce 2014. V roce 2013 by se ovšem mohly dít věci na pozemské obloze. Hned dvě komety mají nakročeno k tomu, abychom je viděli pouhým okem.

Dráha komety ISON. Credit: JPL
Dráha komety ISON. Credit: JPL

C/2011 L4 (Panstarrs)

Kometa s označením C/2011 L4 byla objevena v létě 2011 automatickou přehlídkou Pan-STARRS na Havaji. V té době se vlasatice nacházela ještě daleko za dráhou Jupiteru a zdálo se, že jde o dlouhoperiodického návštěvníka z Oortova oblaku.

Kometa je v současné době pozorována velkými přístroji na jižní obloze. Její jasnost bude ovšem postupně růst. Kolem Slunce se C/2011 L4 (Panstarrs) prožene 10. března 2013 ve vzdálenosti kolem 0,3 AU, což je dost na to, aby jádro komety setkání s naší mateřskou hvězdou přežilo. Na severní obloze by se měla kometa objevit někdy v polovině března nad západním obzorem.

Předpovědět jasnost komety je ovšem stejně obtížné jako sestavit dlouhodobou předpověď počasí. Některé scénáře hovoří o tom, že by se C/2011 L4 (Panstarrs) mohla stát jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze s jasností pod 0 mag. Jasnost komety bude ovšem velmi rychle klesat. Pouhým okem tak bude viditelná zřejmě jen krátce, menším dalekohledem pak snad do poloviny dubna. Nutnou výbavou bude dobrý výhled na obzor a velmi temná obloha daleko od rušivých světel měst.

Stejně jako ženy, jsou i komety velmi nevyzpytatelné. Křivka jasnosti tak může být zcela jiná, než se v současné době čeká, stejně tak může dojít po průletu kolem Slunce k rozpadu jádra a tedy krátkodobému prudkému zjasnění. Podle některých odhadů na sebe kometa upozorní i dlouhým ohonem, který by v ideálním případě mohl mít délku kolem 10 obloukových stupňů, tedy asi 20 měsíčních průměrů.

Snímek komety ISON z 22. září 2012, autor: Remanzacco Observatory
V roce 2011 si na jižní polokouli vychutnávali kometu Lovejoy. Čeká nás něco podobného na severní obloze? Autor: NASA/Dan Burbank

Kometa viditelná během dne?

Dne 21. září 2012 objevili ruští astronomové pomoci 0,4 m dalekohledu International Scientific Optical Network (ISON) kometu, která dostala označení C/2012 S1 (ISON). Objev a dráhu následně potvrdily i další přehlídky oblohy. Krátce po objevu se začaly dávat kometě nejrůznější velmi optimistické přívlastky jako „velká kometa roku 2013“ nebo dokonce kometa století.

Také tato vlasatice přilétá z Oortova oblaku. Na rozdíl od C/2011 L4 (Panstarrs) však C/2012 S1 (ISON) kolem Slunce proletí pekelně blízko – jen něco přes milion kilometrů od povrchu hvězdy. Stane se tak 28. listopadu 2013. Ještě předtím čeká kometu 1. října blízké setkání s Marsem ve vzdálenosti jen 0,072 AU (10,8 milionů kilometrů). Nejtěsněji k Zemi se pak kometa přiblíží po průletu kolem Slunce krátce po Vánocích ve vzdálenosti 0,42 AU.

Jasnost komety lze pochopitelně také v tomto případě odhadnout jen velmi těžko, ale i pesimističtější scénáře hovoří o tom, že by kometa měla být po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem na obloze. Optimisté pak dokonce nevylučují atakování hranice –10 mag a tedy jasnosti Měsíce v úplňku a viditelnost na denní obloze.

Kometa bude před průletem kolem Slunce viditelná nízko nad ranním obzorem. Po průletu kolem Slunce může být v ideálním případě viditelná na denní obloze, jinak ji ovšem budeme hledat nízko nad obzorem brzy ráno nebo krátce po soumraku. Postupně bude na večerní obloze stoupat výše, její jasnost však bude klesat. Pouhým okem bude viditelná ideálně do Vánoc.

V roce 2011 si na jižní polokouli vychutnávali kometu Lovejoy. Čeká nás něco podobného na severní obloze? Autor: NASA/Dan Burbank
Snímek komety ISON z 22. září 2012, autor: Remanzacco Observatory

Mini zatmění Měsíce

Večer 25. dubna nás čeká více než zajímavé zatmění Měsíce. Občas se na obloze odehraje úkaz, kterému říkáme polostínové zatmění. Měsíc v tu chvíli putuje zemským polostínem a jeho jasnost tak pouze nepatrně poklesne. Úkaz není pozorovatelný pouhým okem a může nastat samostatně nebo jako předehra a dohra částečného zatmění. To, co uvidíme v dubnu, je ale ještě zajímavější. Oficiálně totiž půjde o částečně zatmění, byť zemským stínem bude procházet jen velmi malý kousíček severní části Měsíce. Konkrétně budou zakryta jen dvě procenta měsíčního kotouče. Částečné zatmění začne asi dvě hodiny po východu Měsíce ve 21:52 a skončí ve 22:23. Maximální fáze nastane kolem 22:07.

Doporučené odkazy:

Nejčtenější