Pravěká laboratoř vyráběla make up

Jaroslav Petr  |  Historie

Už před 100 000 lety fungovala v jihoafrické jeskyni „laboratoř“. Pravěkým lidem sloužila k výrobě kosmetiky.

Jihoafrická jeskyně Blombos ležící při pobřeží Indického oceánu už několikrát rázně zatřepala našimi představami o životě pravěkých lidí druhu Homo sapiens. Poslední objev považují vědci za skutečnou revoluci.

Ukázka nálezu z blomboské jeskyně (Prof. Chris Henshilwood, University of the Witwatersrand, Johannesburg)

Člověk Homo sapiens se vyvinul v Africe před 200 000 roků. K nejstarším důkazům o existenci zástupců našeho druhu patří lebka z etiopského Herto stará přes 190 000 let. Dramatické události se však odehrávaly i na jihu Afrického kontinentu. Někteří buřiči z řad paleoantropologů dokonce spekulují, jestli první lidé Homo sapiens nevznikli právě tam.

Útěk k moři

Jihoafrická jeskyně Blombos přivítala naše předky v krušných časech. Na celém kontinentu zavládlo ničivé sucho a míst, kde se dalo přežít, zůstalo jen pár. S lidstvem to tenkrát bylo zatraceně nahnuté. Lidé, kteří přišli z vyprahlého vnitrozemí do blomboské jeskyně, radikálně změnili jídelníček. Přestali se honit za zvěří, které bylo zoufale málo, a začali lovit mořské tvory – ryby, mušle, šneky a kraby. Tak revoluční změnu obživy pak lidstvo prodělalo už jen jednou, když před 10 000 roky začali se zemědělstvím.

Ukázka nálezu z blomboské jeskyně (Prof. Chris Henshilwood, University of the Witwatersrand, Johannesburg)
Ukázka nálezu z blomboské jeskyně

O tom, že obyvatelé blomboské jeskyně byli hlavy otevřené, svědčí nálezy kusů rudě zbarvených železitých nerostů. Pravěcí lidé do nich ryli jednoduché geometrické obrazce a používali je zřejmě k nějakým rituálům.

Dílna na okrový make up

Tým vedený Christopherem Henshillwoodem z universit v norském Bergenu a jihoafrickém Witwatersrandu objevil v jeskynních sedimentech starých asi 100 000 let ulity mořských ušní. V tomto případě nešlo o úlovek určený k snědku. Ulity sloužily jako zásobníky na okrový prášek. Jak napovídají další nálezy, vyráběli pravěcí lidé okrové barvivo poměrně komplikovaným způsobem. Nejprve natloukli z velkých kusů okru menší kousky. Ty pak drtili na jednoduchém kamenném hmoždíři. Získaný prášek mísili s jemně drceným dřevěným uhlím a navíc i tukem z morku kostí. Kosti si rovněž upravovali na místě. Podrobnosti o tomto významném nálezu přinesl vědecký týdeník Science.

Krátká reportáž o nálezu:

Archeologové našli celou sadu nástrojů, které výrobci okrové pasty používali výhradně pro přípravu své kosmetiky. Tito lidé zjevně ovládali poměrně složité abstraktní myšlení; byli s to vyvinout komplikovaný výrobní postup a připravit si pro něj speciální nástroje. Vědci byli ochotni přiznat tyto schopnosti lidem Homo sapiens, kteří žili před 70 000 až 80 000 roků. Nálezy z blomboské jeskyně je donutily posunout hranici „revoluční proměny“ o 20 000 až 30 000 dál do minulosti.

Další informace:

Nejčtenější