Pravěcí lidé vyhubili velké šelmy

Jaroslav Petr  |  Historie

Naši předci se před 2 miliony roků ukázali jako příliš zdatní konkurenti pro obří „medvědí vydru“ a další velké šelmy.

Před 3 miliony roků kralovala velká lasicovitá šelma Enhydridion dikikae spolu s dvacítkou dalších velkých šelem africké fauně. Většina těchto tvorů se živila smíšenou potravou, v níž dominovalo ovoce a ryby. Před 2 miliony roků došlo k nečekanému zvratu. Některé šelmy vyhynuly, jiné radikálně změnily jídelníček i životní styl. Na vině byl člověk.

Příchod prvních lidí

O významném podílu pravěkého člověka Homo sapiens na vyhynutí čtvrtohorní megafauny, např. mamutů, mastodontů, srstnatých nosorožců nebo jeskynních medvědů, už dneska pochybuje jen málokdo. K velkému zvířecímu masakru došlo v poměrně krátkém období před 50 000 až 12 000 roků.

Švédský paleontolog Lars Werdelin ze stockholmského Švédského přírodovědného muzea nashromáždil důkazy o tom, že historie vybíjení velkých savců člověkem má podstatně hlubší kořeny. Její první fáze se odehrála před 2 miliony roků s příchodem Homo habilis, kterého někteří paleoantropologové považují za prvního člověka, ale řada vědců jej řadí mezi poslední australopiteky.

Příliš zdatní konkurenti

Werdelin prostudoval všechny dostupné fosílie velkých šelem, které žily v posledních třech milionech roků na africkém kontinentu. Před 3 miliony roků napočítal 19 velkých druhů šelem, např. vyder, cibetek nebo medvědů. Před 2 miliony roků většina těchto velkých šelem drasticky změnila jídelníček. Přestala se živit ovocem a rybami a začala ve velkém konzumovat maso býložravých savců. Hned čtyři druhy velkých šelem ale tuhle změnu nezvládly a vyhynuly. Byla mezi nimi i „medvědí vydraEnhydridion dikikae.

Podle Werdelina byli na vině naši dávní předkové, kteří se v té době živili právě ovocem a rybami. Pro většinu velkých šelem představovali tak zdatnou konkurenci, že šelmy buď měnily jídelníček a životní styl, nebo vyhynuly.

Další informace:

Nejčtenější