Posaďte se. Robot vám odebere krev

Helena Vrecková  |  Technika

Robotický systém určený k odběrům krve bude efektivnější, než jakákoliv živá zdravotní sestra. Jen si s vámi nepopovídá.

Není nic neobvyklého, že se každý musí někdy ve svém životě vydat do nemocnice na odběr krve. V čekárně si počká, než jej zdravotní sestra zavolá a pak už jen sleduje boj mezi sestrou, jehlou a žílou. Jsou lidé, kteří s odběry krve nikdy žádný problém neměli. Žíla byla vždy připravena a zdravotní sestra tedy neměla žádný problém zavést do ní jehlu. Avšak to se netýká každého. Pro někoho jsou odběry krve pravidelným stresem. Především lidé se slabými a pod kůži těžko viditelnými žílami zažívají vždy strach, zda se podaří napíchnout žílu hned na poprvé a hlavně rychle.

Ačkoliv se jedná o rutinní zákrok, který musí zvládnout každá sestra, i zde je co zlepšovat. Rychlost sester je stále jen v rámci lidských možností a navíc se zde můžeme setkávat s určitým procentem chybovosti, kdy byly zaměněny odebrané vzorky krve či kvůli špatnému popisku byly provedeny jiné testy. V případě občasných odběrů krve v ordinaci lékaře se nikdo nad drobnou ztrátou času u nepovedeného odběru pozastavovat nebude, avšak u laboratorních odběrů, kde se očekávají stovky odebraných vzorků denně, by se už i zlepšení o několik procent projevilo pozitivně na výkonu laboratoře.

3D model robotického zařízení Veebot. Zdroj: Veebot.com
3D model robotického zařízení Veebot. Zdroj: Veebot.com

Robot najde vhodnou žílu

V roce 2009 prakticky náhodou vznikl projekt Veebot. Student technického oboru na Princetonu, Richard Harris, se snažil vymyslet téma projektu. Jeho otec, vlastnící společnost pro farmaceutický výzkum se mu zmínil, že by bylo dobré, kdyby někdo dokázal zautomatizovat odběry krve. To Richarda Harrise zaujalo a začal se věnovat vývoji nového robotického přístroje. První prototyp byl postaven a roku 2010, za finanční pomoci otce, spoluzaložil Veebot.

Veebot je tedy robotické zařízení skládající se z pohyblivého ramene se systémem pro odběr krve a infračervenou kamerou. Pacient vloží ruku skrze nafukovací oblouk, který zamezí průtoku krve, a položí ji na podložku. Dlaň sevře kolem plastového úchytu, díky čemuž bude jeho paže v poloze vhodné pro odběr krve. Veebot pak infračervenou kamerou monitoruje vnitřní loket a ultrazvukem vyhodnotí z postavení žil tu nejvhodnější k napojení. Následně pak robot krev odebere. Celý proces tak trvá něco málo přes minutu. Jedinou činností, kterou obstarává přítomný pracovník, je vložení zkumavky.

Ukázka práce Veebota při odběru krve:

V současnosti je úspěšnost robota při zaměřování žil asi 83 procent, čímž se vyrovná člověku. Harris však chce zvýšit rychlost a úspěšnost až na 90 procent, ještě před klinickými studiemi na lidech. Klinické studie by měly být spuštěny během tří až pěti měsíců.

Do budoucna by měl Veebot obstarat plnou automatizaci odběrů krve v nemocnicích. Pokud by navíc jeho tvůrci přidali i systém pro samostatné vkládání ampulek a automatické označování podle údajů zadaných pacientem, byl by celý proces ještě několikanásobně urychlen.

Automatizované zdravotnictví proti lidské psychice

Veebot se jako start-up v roce 2012 účastnil akcelerátoru od Stanfordu StartX. Akcelerátor pomohl získat pro robota další finance a rozšířit okruh spolupracovníků.

Veebot ale není jediným projektem zaměřujícím se na robotizaci zdravotnictví. Již dnes se za pomoci robotických přístrojů provádí mnohé operace, které by jinak lékaři nebyli schopni provést. V různých studiích se také objevily náznaky počítačového vyhodnocování nemoci podle pacientem zadaných příznaků.

Do budoucna tak pravděpodobně můžeme počítat s plnou automatizací zdravotnictví. Problémem by však mohla být lidská psychika. Lidé jsou mnohdy k počítačům a robotům nedůvěřiví. Mohlo by se tak stát, že výsledkům vydaným robotem nebudou ochotni uvěřit.

Nejčtenější