Pompejské hřbitovy sloužily zároveň jako smetiště

Jaroslav Petr  |  Historie
Pompeje

Víceúčelová pohřebiště měli obyvatelé antických Pompejí. Kromě nebožtíků na ně ukládali i odpadky.

Dnes máme víceúčelové haly, domy nebo komunikace. Ale hřbitovy? I v tomto případě však můžeme říci: „Už staří Římané …“

Mladičká archeoložka Allison Emmersonová z University of Cincinnati rozbouřila beztak neklidné vody archeologických věd překvapivou interpretací nálezů z Pompejí zničených v roce 79 n.l. mohutnou erupcí Vesuvu.

Po zemětřesení nastal rozkvět

Keramika nalezená v Pompejích

Už v 19. století nacházeli badatelé v pompejských pohřebištích odpadky. Byly nasypány mezi hrobkami, ale i uvnitř hrobek. Stěny hrobek byly počmárány, jako kdyby na nich řádili dávní předchůdci dnešních sprejerů. Nikdo se neodvážil vinit Římany z nedostatků piety. Odpadky v hrobkách vědci vysvětlovali jako důsledek silného zemětřesení, které město postihlo v roce 62 n.l. Po katastrofě prý obyvatelé pohřebiště přestali používat. Měli jiné starosti než péči o hroby, protože poničené město upadalo a lidé těžce bojovali o přežití.

Novější výzkumy ale prokázaly, že se Pompeje ze zemětřesení velmi rychle vzpamatovaly a v roce 79 už byly zase v plném rozkvětu. Město patřilo k nejvlivnějším a nejmocnějším v celém regionu. Přesto byly tamější hrobky plné odpadků. Proč?

Život na smetišti

Emmersonová pracovala na vykopávkách pompejského pohřebiště od roku 2009 a povšimla si, že hrobky nestojí někde v ústraní. Naopak, v jejich těsné blízkosti vedla velmi rušná cesta. Další nálezy z Pompejí podle Emmersonové dokazují, že obyvatelé města se odpadků příliš neštítili. V jednom obytném domě našla například nádrž na pitnou vodu umístěnou mezi dvěma odpadkovými jámami po okraj zaházenými odpadem z domácnosti. Nevršila se v nich jen keramika, ale i kosti a pozůstatky dalších zbytků jídla. Odér, který se kolem nich šířil, by nám pod nos asi nešel. Vodu z cisterny bychom asi s díky odmítli.

Římský hrob v blízkosti Pompejí
Římský hrob v blízkosti Pompejí

Hromady odpadků lemovaly pompejské ulice, městské hradby a mnoho dalších veřejných míst. Pompejané žili prakticky na smetišti a zjevně jim to nevadilo. Vyhazovat odpadky na pohřebišti nebo přímo do hrobek jim nepřipadalo nijak neobvyklé. Proč by zrovna na hřbitově měly odpadky chybět, když jinak byly všude?

Pro Pompejany nebylo zavalení hrobů odpadem projevem neúcty. Šlo zčásti o vynucenou praxi, protože město nemělo žádný systém likvidace odpadu a každý se ho zbavoval, jak uměl. Zčásti to byl i důsledek náhledu na hroby. Ty nebyly vnímány jako poklidná místa posledního odpočinku, ale jako nedílná součást běžných denních aktivit. Proto Římané neváhali čmárat na stěny hrobek to, co chtěli sdělit světu. Na hrobech najdeme nejen volební proklamace a upozornění na sportovní klání, ale dokonce i vychloubání sexuální výkonností.

Další informace:

Nejčtenější