Počasí umožnilo Čingischánovi dobýt svět

Jaroslav Petr  |  Historie

Čingischánova vojska ovládla Asii a značnou část Evropy díky změně klimatu, která umožnila chov velkých stád koní.

Každý z Čingischánových jezdců měl k dispozici deset koní. Impozantní stádo zvířat spotřebovalo obrovské množství pastvy. Právě na přelomu 12. a 13. století začalo období, kdy se suché oblasti proměnily v travnaté stepi a nabídly mongolským koním kvalitní pastvu. Čingischán mohl díky tomu vyrazit za dobýváním světa.

Čingischán – nejkrvavější válečník historie

Měření krvavosti lidských konfliktů počtem obětí je zavádějící, protože počet obyvatel Země neustále roste. V dávné minulosti postihly války s menším počtem obětí větší podíl obyvatelstva a byly tedy ničivější. Druhá světová válka s 63 miliony obětí se zdá bezkonkurenčně nejkrvavějším konfliktem v lidských dějinách. Pokud však vyjádříme počet obětí jako podíl z celkového počtu obyvatelstva, pak se druhá světová válka nedostane ani do první desítky nejkrvavějších konfliktů.

Jako bezkonkurenčně největší masový vrah vychází v těchto přepočtech Čingischán. Při jeho tažení zahynulo asi 40 milionů lidí, což představovalo devítinu obyvatel celého tehdejšího světa. V dnešním světě by genocida srovnatelná s mongolskou invazí připravila o život 778 milionů lidí.

Socha Čingischána v Ulánbátaru

Tráva, koně a světovláda

Tým vědců pod vedením americké dendrochronoložky Amy Hasslové z West Virginia University zkoumal letokruhy v dřevě ze stromů, které rostly v Mongolsku během středověku, a došel k závěru, že nástupu Čingischána k moci předcházela významná změna klimatu. Na vyprahlou krajinu dopadalo mnohem více srážek a suché pláně se zazelenaly travinami. To nabídlo mongolským kočovníkům příhodnější podmínky k životu. Jejich stáda se rozrůstala a uživila početnější rodiny. Mongolů přibývalo a Čingischán z nich mohl postavit početnou armádu.

Zvláště důležitá byla vydatná pastva pro chov koní. Mongolové rozmnožili svá stáda a posílili tak jízdu, jež byla základní silou jejich armády. Právě rychlé přesuny velkého počtu jezdců na velké vzdálenosti stály u zrodu Čingischánových vojenských úspěchů.

Příznivé období skončilo rokem 1258, kdy výbuchy několika sopek zastínily Slunce. Klima se ochladilo a srážek ubylo. Zřejmě ne náhodou právě v té době přemístili Mongolové své hlavní město ze stepí do čínského Pekingu.

Další informace:

Nejčtenější