Po sto letech se změnil seznam nejbližších sousedů Slunce

Petr Kubala  |  Vesmír

Astronomové nalezli nového nejbližšího souseda Slunce. Jedná se o pár hnědých trpaslíků.

Objev astronomů z Penn State bude tvrdým oříškem pro terminology a astronomické machry. Jednak proto, že seznam třech nejbližších systémů bude muset být doplněn o jedno velké „ale“, a potom z toho důvodu, že zapamatovat si plný název třetího z nich nebude vůbec jednoduché.

Nejbližší hvězdou od Země je pochopitelně Slunce. Pokud bychom se podívali na jeho nejbližší kolegyně, pak všechny tři místa na pomyslném stupínku obsadí trojhvězda Alfa Centauri. Nejblíže se nachází červený trpaslík Alfa Centauri C, kterého většina pozná spíše pod jménem Proxima Centauri a který byl objeven roku 1915. Alfa Centauri A a B pak tvoří pár, který obíhá kolem společného těžiště. Vzhledem k nepřesnostem při měření vzdáleností ve vesmíru můžeme s klidným srdcem prohlásit, že Alfa Centauri najdeme ve vzdálenosti 4,3 světelných let.

Nedávno byla u Alfa Centauri B objevena planeta (viz článek Za humny je exoplaneta. Našli oběžnici Alfa Centauri B).

Alfa Centauri často v seznamu vystupuje jako celek, takže druhým nejbližším hvězdným systémem je Barnardova šipka. Té v roce 1916 změřili vlastní pohyb, který je ze všech hvězd největší – 10,3 obloukových vteřin za rok.

Barnardova hvězda je červeným trpaslíkem ve vzdálenosti necelých 6 světelných let. Třetím v pořadí byl další červený trpaslík – Wolf 359 – ve vzdálenosti zhruba 7,8 světelných let. Jde o velmi málo hmotnou hvězdu (sotva 0,1 hmotnosti Slunce).

Wolfa 359 ovšem nyní z bronzového stupínku sesadil pár hnědých trpaslíků WISE J104915.57–531906 (zkráceně WISE 1049–5319), které se nachází 6,5 světelných let daleko v souhvězdí jižní oblohy Plachty.

Hnědí trpaslíci WISE 1049-5319 na snímku z dalekohledu Gemini. Credit: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF
Hnědí trpaslíci WISE 1049–5319 na snímku z dalekohledu Gemini. Credit: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF

Trpaslíky ulovila infračervená družice WISE, která v letech 2010 až 2011 prováděla systematické snímkování oblohy v infračervené části spektra. Data z přehlídky se analyzují dodnes.

Objev hnědých trpaslíků WISE 1049–5319 byl následně potvrzen i díky archivním snímkům ze Země, které byly pořízeny od roku 1978 do dneška.

Hnědí trpaslíci jsou považováni za přechod mezi hvězdami a planetami, které na rozdíl od hvězd ve svém nitru nespalují vodík ale deuterium. Hnědí trpaslíci vyzařují jen velmi málo záření a povrchová teplota některých z nich (třída Y) dosahuje jen desítek stupňů Celsia.

Obecně se definuje hranice mezi planetou a hnědým trpaslíkem na úrovni 13 Jupiterů. Výzkum exoplanet ovšem ukazuje, že tato hranice nebude tak ostrá, případně že se nachází na jiné úrovni nebo dokonce neexistuje vůbec.

Tip: Podívejte se na pohyb páru po obloze od roku 1978

Nejčtenější