Plutu přibyly měsíce, vědcům starosti

Petr Kubala  |  Vesmír

Mezinárodní astronomická unie schválila názvy pro dva nové měsíce trpasličí planety Pluto. V NASA se mezitím chystají na blízký průzkum tohoto systému.

Astronom Mark Showalter z Institutu SETI uspořádal na začátku letošního roku anketu, jejímž cílem bylo vybrat názvy pro dva nově objevené měsíce trpasličí planety Pluto. Anketu nakonec poměrně suverénně vyhrál Vulkán, pro který hlasovalo 174 062 ze 450 324 lidí. Na dalších místech skončil Kerberos a Styx. Kompletní výsledky najdete na plutorocks.com.

Název Vulkán odkazuje především na planetu z kultovního seriálu Star Trek. Mezi odbornou i laickou veřejností si však tento návrh mnoho sympatií nezískal. Vulkán na první poslech evokuje nehostinný svět opékaný blízkou hvězdou nebo ještě lépe silnou vulkanickou činností třeba díky vlivu blízké obří planety. Ale měsíc Pluta, který se nachází ve světě ledu a zimy? Ve vnějších částech Sluneční soustavy sice můžeme najít ledový vulkanismus, ale i tak název Vulkán příliš k Plutu nesedí.

A nesedí mu ani mytologicky. Vulkán je bůh ohně a kovářství. Pluto přitom souvisí s podsvětím. Pojem Vulkán se navíc v historii astronomie už vyskytuje. Měla tak být pojmenovaná domnělá a nikdy neobjevená planeta, obíhající kolem Slunce ještě blíže než Merkur. Jako „vulkanoidy“ se označují možné asteroidy obíhající uvnitř dráhy Merkuru.

Není proto překvapením, že Mezinárodní astronomická unie (IAU) smetla návrh ze stolu. Vox populi ale IAU neignorovala zcela a pojmenovala nové měsíce jako Styx a Kerberos. Tedy po dvou dalších návrzích z ankety.

Pluto a Charon na snímku ze sondy New Horizons ze vzdálenosti 880 milionů km na začátku července 2013. Credit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute
Pluto a Charon na snímku ze sondy New Horizons ze vzdálenosti 880 milionů km na začátku července 2013. Credit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute

Není to tak dlouho, co jsme u Pluta znali jen měsíc Charon. Poté přišla pražská degradace Pluta z pozice planet a následně také objevy nových měsíců Hubblovým kosmickým dalekohledem. Pluto je nyní pod drobnohledem astronomů jako nikdy předtím, blíží se totiž průlet sondy New Horizons.

Měsíce Pluta

Jak to dneska vypadá s rodinkou bývalé nejvzdálenější planety?

V pořadí od Pluta, v závorce je rok objevu:

Charon (1978): V mytologii je převozníkem, který převáží mrtvé přes řeku Acheron. Průměr měsíce je 1212 km a kolem Pluta obíhá s periodou 6,3 dní ve vzdálenosti 19 500 km.

Styx (2012): Mytologická řeka obtékající říši mrtvých. Podle odhadů má průměr 10 až 25 km. Kolem trpasličí planety obíhá ve vzdálenosti 42 000 km s periodou 20 dní.

Nix (2005): V řecké mytologii je bohyní tmy a noci, která je matkou Charona. V případě Pluta ale spíše jeho sestra může dosahovat průměru až 90 km. Kolem Pluta oběhne jednou za 24 dní ve vzdálenosti necelých 49 tisíc km.

Kerberos (2011): Je v mytologii trojhlavým psem, který hlídá vstup do podsvětí. Průměr tohoto měsíce se podle odhadů pohybuje kolem 13 až 35 km. Kolem Pluta oběhne za 32 dní ve vzdálenosti zhruba 59 tisíc km.

Hydra (2005): V řecké mytologii je na půl ženou a na půl hadem a je sestrou Kerberose. Měsíc má průměr přes 110 km a kolem Pluta oběhne za 38 dní ve vzdálenosti 65 tisíc km.

Pluto a jeho měsíce na snímku z Hubblova dalekohledu. Credit: ESA, NASA, M. Showalter (SETI Institute)
Pluto a jeho měsíce na snímku z Hubblova dalekohledu. Credit: ESA, NASA, M. Showalter (SETI Institute)

Setkání s Plutem v roce 2015

Píše se 19. leden 2006 a z Mysu Canaveral startuje kosmická sonda New Horizons k tehdy ještě planetě Pluto. Dnes se sonda nachází asi 5,9 AU od svého cíle a přes 25 AU od Země. Signál ze sondy k nám tak letí více než 3,5 hodiny.

V srpnu příštího roku New Horizons pokoří oběžnou dráhu Neptunu. V květnu 2015 pak bude dostatečně blízko od svého hlavního cíle, aby nám přinesla lepší fotografie než ty, které známe z Hubblova kosmického dalekohledu. Pozorování Pluta a jeho měsíců však započnou už v únoru 2015. Den „D“ nastane podle současného jízdního řádu 14. července 2015 ve 13:47 našeho času, kdy sonda mine Pluto ve vzdálenosti necelých 14 000 km.

Sonda New Horizons. Credit: NASA
Sonda New Horizons. Credit: NASA

Průlet kolem Pluta bude pro vědce na Zemi adrenalinovým zážitkem. Nejen že uvidíme konečně detailní snímky tohoto tajuplného světa, ale především budeme rádi, když sonda vše přežije bez následků. Je totiž otázkou, kolik menších těles se kolem Pluta pohybuje a zda se sonda s některým z nich nesrazí. Pravděpodobnost, že by narazila do nějakého dosud neznámého „měsíce“ o průměru v řádu kilometrů nebo stovek metrů je zanedbatelná. Vědci mají spíše obavy z možných prachových částic. Nesmíme zapomínat, že sonda letí rychlostí 48 000 km/h, takže i malý zásah znamená konečnou.

Dosavadní dlouhodobé studie však počítají s relativně malou pravděpodobností srážky. V NASA přesto zvažují změny trajektorie v závislosti na objevech, které New Horizons učiní na jaře 2015. Dráhu průletu by mělo jít změnit 50 až 10 dní před 14. červencem 2015.

Start sondy New Horizons k Plutu v roce 2006:

Zdroje:

Nejčtenější