Planeta Haumea se blýská ledem

Jaroslav Petr  |  Vesmír
Ilustrační foto

Trpasličí planeta Haumea obíhající kolem Slunce daleko za drahou Neptuna je pokryta krystaly vodního ledu. Vděčí za ně teplu z radiace.

Haumea patří k trpasličím planetám a nachází se v Kuiperově pásu. Je čtvrtým největším tělesem této kategorie. Dosahuje asi třetiny velikosti Pluta, který trpasličím planetám vévodí.

Haumea má tvar spláclého ragbyového míče, její nejdelší osa měří asi dva tisíce kilometrů. Zároveň patří tento „trpaslík“ k nejrychleji rotujícím tělesům sluneční soustavy. Jednu otočku kolem osy vykoná za pouhé čtyři hodiny. Jméno dostala po havajské bohyni porodu. Z havajské mytologie pocházejí i jména jejích dvou měsíců – Hi'iaka a Namaka.

Tajemství záře

Nejnovější výzkum prokázal, že tři čtvrtiny povrchu Haumey a prakticky celý povrch většího měsíce Hi'iaka pokrývají ledové krystaly. To je dosti nečekané zjištění. Astronomové očekávali, že tato tělesa jsou pokryta beztvarým ledem. Mělo se o to postarat sluneční záření, jež ledové krystaly neustále ničí. Jenže nepostaralo. A tak je zřejmé, že ledový povrch musí mít zajištěn přísun energie, díky kterému se led udržuje v organizovaném krystalickém stavu.

Do úvahy připadá radiace z nitra planety. Pod ledovou slupkou na povrchu Haumey se nachází horninové jádro, které tvoří 90 % hmotnosti trpasličí planety. Obsahuje zřejmě radioaktivní prvky, jako je draslík 40, thorium 232 nebo uran 238. Dalším zdrojem energie mohou být slapové síly, kterými na sebe působí gravitace trpasličí planety a jejích měsíců. Ledové krystaly odrážejí silně světlo a Haumea i Hi'iaka díky tomu v dopadajícím slunečním svitu jasně září.

Podívejte se na video o tělesech obíhajících kolem Slunce za dráhou Neptuna.

Záhadná rudá skvrna

Haumea je podivuhodná nejen blyštivým povrchem. Její oběžná dráha má sklon 28° k rovině oběžných drah většiny planet. Po neobvyklých drahách kolem ní krouží i její měsíce. Astronomové se domnívají, že měsíčky Hi'iaka a Namaka o průměru 400 resp. 200 kilometrů vznikly poté, co do trpasličí planety narazilo jiné těleso. Tato kolize také dodala Heumee její čilou rotaci a šišatý tvar.

Tyto novinky o tělesu, které bylo objeveno až v roce 2005, zjistil mezinárodní tým pracující na Evropské jižní observatoři v Chile pod vedením astronoma Christopha Dumase. Zveřejnil je vědecký časopis Astronomy & Astrophysics.

Planeta Haumea a její rudá skvrna na videu.

Studie zdaleka neobjasnila všechny záhady spjaté s Haumeou. K těm patří například i tmavá narudlá skvrna jasně patrná na bílém povrchu trpasličí planety. Nejnovější data zavdala příčinu ke spekulacím, že narudlá skvrna vznikla nahromaděním ledu do mohutnějších vrstev, než jaké se nacházejí na ostatních částech povrchu planetky.

Nejčtenější