Pekelní červi ze zlatých dolů

Jaroslav Petr  |  Příroda
Ilustrační foto

V hloubkách bezmála čtyř kilometrů pod zemským povrchem, v podmínkách, jaké svědčí nanejvýš mikrobům, žijí zvláštní červi. Zřejmě by přežili i na Marsu.

Půdní červi nemilují vysoké teploty a potřebují dost potravy a kyslíku. V horninách hluboko pod zemí nic z toho není. Panuje tam vedro kolem 50 °C, kyslíku je málo a k potravě se nabízejí nejvýše slizké povlaky bakterií. Přesto se tam červům daří.

„Je to jako kdybychom našli bílou velrybu Moby Dicka ve vodách jezera Ontario,“ přibližuje objev jeden z jeho autorů mikrobiolog Tullis Onsott z Princeton University.

Démon z hlubin

Když se mezinárodní tým biologů vydával do hlubin jihoafrických zlatých dolů, byli jeho členové připraveni na objevy neobvyklých bakterií. Odebírali vodu crčící ze skalních puklin odhalených těžbou zlaté rudy a v pastích nastražených na mikroby uvízl kapitální úlovek – červ dlouhý půl milimetru. Tak velký a vývojově pokročilý tvor by v podzemním pekle 3,6 kilometru pod zemí, kde se teploty trvale pohybují kolem 48°C, neměl přežít.

Ilustrační foto

„V takové hloubce a v takových teplotách? To je neuvěřitelné,“ komentovala nález z podzemí americká zooložka Diana Wallová z Colorado State University.

Vědci se rozjeli do dalších jihoafrických zlatých dolů a i odtamtud si odnášeli cenné úlovky v podobě vědě dosud neznámých červů. V dole Driefontein našli v kilometrové hloubce v horninách ohřátých na 24°C hned dva nové druhy.

V dole Beatrix asi 240 km jihovýchodně od Johannesburgu narazili na červíky v hloubce 1 300 metrů. Skály tu mají pro červy přímo pekelnou teplotu 37°C. Proto také tamější červ dostal vědecké jméno Halicephalobus mefisto, což si můžeme do češtiny přeložit jako „podzemní démon nenávidící světlo“. Popis nových červů přinesl prestižní vědecký týdeník Nature.

Mlsní a bez sexu

Kdysi dávno asi žili předci těchto červů celkem spořádaně v povrchových vrstvách půdy. Pak se ale z neznámého popudu vydali na dlouhou cestu do hlubin Země a přizpůsobili se tamějším drsným podmínkám. Vzdali se dokonce pohlavního rozmnožování a nejsou proto odkázáni při plození potomků na námluvy.

O jejich dokonalé adaptaci svědčí i potravní specializace. Živí se povlaky, jaké vytvářejí jedinečné hlubinné bakterie. Když vědci nabídli v laboratoři „pekelným červům“ obyčejné bakterie, odmítali červi potravu tak dlouho, dokud nedostali svou oblíbenou pochoutku ze zemských hlubin.

Červi z hlubin jihoafrických zlatých dolů by asi celkem bez potíží našli příhodné podmínky pro život i v horninách Marsu. Jen kdyby jim tam rostla jejich oblíbená potrava.

Nejčtenější