Oči savců jako důkaz minulého nočního života

Helena Vrecková  |  Příroda

Oči většiny savců se svou strukturou podobají nočním živočichům. Na co poukazuje tento pozůstatek?

Třídění živočichů na denní a noční je logické z hlediska jejich největší aktivity. Denní živočichové přes den hledají potravu a rozmnožují se, v noci pak spí a dočerpávají energii. Noční živočichy byste přes den hledali jen těžko. Podle nové vědecké studie (abstrakt) je však toto dělení z hlediska vývoje ne zcela přesné. Většina savců, ptáků a ještěrek, si totiž nese znaky svého nočního života stále s sebou. I přesto, že již dávno spadají do naší kolonky denních živočichů.

Očekávání, která se nenaplnila

Na počátku vývoje měli savci mnoho zrakových schopností, které jim umožňovaly perfektní přizpůsobení životu na denním světle (barevné vidění a vysokou míru ostrosti). Během vývoje v druhohorách se však většina druhů žijících savců stáhla před denními predátory do úkrytů a svou aktivitu přesunuli na noc. Po vymření dinosaurů na konci druhohor se některé druhy vrátili zpět na světlo.

Celé období druhohor začalo před 251 miliony let a před 65,5 miliony let skončilo. Vědci z texaské univerzity v Austinu se během výzkumu zaměřili na prozkoumání očí živočichů, aby potvrdili teorii nočního zúžení. Jejich cílem bylo potvrdit, že u nočních živočichů proběhly v očích jasné změny potvrzující adaptaci na noční život. A naopak, že u denních živočichů jejich stavba očních bulev najdou zřejmé odlišnosti od nočních tvorů. Výsledky studie sice nepotvrdily všechna očekávání, avšak odhalily nové poznatky o evoluci.

Nejrozsáhlejší soubor důkazů

Vědci zkoumali tvar očí u 266 druhů savců, a to jak denní, noční, tak i živočichy, kteří jsou aktivní v noci i ve dne. Zaměřili se na porovnání velikosti rohovky ve vztahu k velikosti oka. Podle dřívějších studií by noční obratlovci měli mít, ve vztahu k velikosti oka, rohovky mnohem větší. Denní živočichové by pak měli mít menší rohovky, které by napovídaly adaptaci na světlo a zvyšovaly ostrost zraku.

Oči primátů jsou plně přizpůsobeny na život v denním světle. Většina ostatních savců má stále pozůstatky stavby oka nočních živočichů.
Oči primátů jsou plně přizpůsobeny na život v denním světle. Většina ostatních savců má stále pozůstatky stavby oka nočních živočichů.

Výsledky však ukázaly, že tvar oka nočních savců se přesně shoduje s očima druhů, které jsou aktivní ve dne i v noci. Navíc se ukázalo, že většina denních a „nevymezených“ savců mají tvar očí velmi podobný nočním ptákům a ještěrkám. Pouze u primátů se zcela jasně potvrdila podobnost tvaru očí s denními ptáky a ještěry.

Studie se tak stala prvním skutečně rozsáhlým souborem důkazů pro potvrzení teorie nočního zúžení. Tedy, že se během druhohor u savců značně změnil tvar očí, aby došlo k úplné adaptaci na šero a tmu.

Zadní vrátka pro budoucí adaptaci?

Podle profesora Chrise Kirka je překvapivé, že ještě více než 65 milionů let po období druhohor se oči savců nedokázaly zpětně vymezit pouze na světlo i přesto, že jsou někteří již výhradně denními tvory.

Mohlo se to stát důsledkem pomalého přizpůsobování na denní život. Navíc mnoho savců primárně nespoléhá na zrak, ale na čich či sluch, které mají daleko citlivější. Oproti tomu primáti, kteří jsou plně adaptováni na světlo, jsou závislí především na dobrém zraku (tím se také liší od mnoha jiných savců).

Evoluční změny, tolik potřebné v historii, tedy přetrvávají i miliony let po změně způsobu života. Tato „nedokonalá adaptace“ by však těmto druhům mohla pomoci například v přežití nějaké klimatické změny, kdy by byli pravděpodobně schopni rychlejší adaptace na noční život.

Nejčtenější