Byly objeveny nejstarší hudební nástroje

Jaroslav Petr  |  Historie

Muzika zase zestárla. Tentokrát až na 43 000 roků. Tak staré jsou pravěké kostěné flétny nalezené v Německu.

Hudba, výtvarné umění a zcela jistě i bohatství řeči – to byly vymoženosti, kterými se blýskl pravěký Homo sapiens po příchodu do Evropy. Přesnější datování posouvá počátky umění na evropském kontinentě stále dále do minulosti. Nedávno se potvrdilo, že nejstarší známá evropská jeskynní obrazárna v Chauvetově jeskyni je stará 36 000 let. Teď „postaršily“ i první evropské hudební nástroje.

Umělci z jeskyně

V roce 1973 se povedl archeologům z university v Tübingenu v bavorské jeskyni Geissenklösterle unikátní nález. Objevili flétnu, kterou vyrobil pravěký člověk z kosti orlosupa bradatého. Dávní obyvatelé jeskyně byli zjevně umělecky založení, protože při dalších vykopávkách se na světlo denní dostala i další flétna vyrobená z mamutoviny. Jeskyně vydala i nejstarší známou „sochu“ člověka – kostěnou destičku s vyrytou schématickou postavou. Podle některých badatelů nejde o zobrazení člověka, ale o zachycení souhvězdí Orion. Na každý pád je zřejmé, že dávní obyvatelé Geissenklösterle vedli bohatý duševní život.

Otázka, jak je osídlení jeskyně staré, se zdála rozřešená. Radiouhlíkové datování ukazovalo na necelých 40 000 roků. To dávalo vědcům smysl, protože před 40 000 roky zavládlo v Evropě extrémně studené klima. Zdálo se, že pravěcí lidé s hlavou plnou umění přišli až ve chvíli, kdy se výrazně oteplilo.

Příchod před ochlazením

Britský badatel Tom Higham z Oxford University nyní provedl velmi pečlivé radiouhlíkové datování kostí, jež se našly v Geissenklösterle spolu s flétnami. Šlo o kosti z úlovků. Mnohé nesou stopy po kamenném ostří nástrojů pravěkého lovce. Je docela možné, že z těchto kostí okrajoval maso ten, kdo si potom pískal na nejstarší známé flétny.

Zcela novou technikou zbavili vědci kosti všech pozdějších příměsí a zabránili tak zkreslení údajů získaných radiouhlíkovým datováním. Výsledek se příliš neliší od původně naměřených hodnot. Osídlení jeskyně je staré 42 000 až 43 000 roků. Těch „pár tisíciletí“ navíc ale znamená to, že lidé přišli na jih dnešního Německa podél toku Dunaje nikoli po krutém ochlazení, ale ještě před ním.

Higham se domnívá, že právě na jihu Německa mohlo před 40 000 roků dojít ke kontaktům prvních lidí Homo sapiens, kteří sem přišli, s neandrtálci, kteří tento kraj obývali v předchozích tisíciletích. Výsledek takových setkání si nesou obyvatelé Evropy dodnes ve své dědičné informaci. Žilami nám koluje asi 2,5 % neandrtálské krve.

Výsledky datování nálezů z Geissenklösterle publikoval Highamův tým ve vědeckém časopise Journal of Human Evolution.

Další informace:

Nejčtenější