Největší shromáždění velryb u Antarktidy

Jaroslav Petr  |  Příroda

Rekordní hejno mořských korýšů přilákalo k břehům Antarktického poloostrova početná stáda velryb hrbounů dlouhoploutvých. Podle vědců to není dobrá zpráva.

Když v květnu roku 2009 vplouvala výzkumná loď Lawrence M. Gould do zátoky Wilhelmina na západním pobřeží Antarktického poloostrova, nečekali vědci na palubě plavidla žádnou vzrušující podívanou.

Jenže už první pohled na monitor sonaru ukázal něco, co dosud nikdo neviděl. Moře se proměnilo v hustou polévku sahající od hladiny až do hloubky 400 metrů. V zátoce se tísnilo obří hejno drobných korýšů, tzv. krilu, o celkové hmotnosti dva miliony tun.

Rekordní shromáždění keporkaků

Následujícího rána čekalo vědce další překvapení. Na hejnu krilu hodovaly stovky velryb hrbounů dlouhoploutvých zvaných také keporkaci. Celkem se tu sešlo více než pět set keporkaků. Na každý kilometr čtvereční volného moře zátoky se jich sešlo v průměru pět.

Podobné koncentrace krilu, i když v menším rozsahu, objevili vědci v dalších zátokách. Také tam se prohánělo dosud nikde nevídané množství keporkaků. V jedné zátoce byl „provoz“ velryb tak čilý, že vědci nemohli pod hladinu ani spustit měřící aparatury ze strachu, že se velryby o přístroje poraní. Nezvyklé pozorování popsali vědci v předním vědeckém časopise PLoS ONE.

Podívejte se na video keporkaků lovících kril.

Neradostné vyhlídky

Vědci připisují rekordní výskyt krilu i velryb celkovému oteplení Antarktického poloostrova. Tamější vody jsou dnes ročně bez ledového příkrovu až o osmdesát dnů déle, než bývalo obvyklé před několika desetiletími. To vede ke změnám v migraci keporkaků. Tyto velryby dříve navštěvovaly vody kolem Antarktidy jen v létě a na zimu odplouvaly blíže k rovníku k námluvám a páření. Zdá se, že někteří keporkaci dnes odplouvají k námluvám později a další zůstávají u Antarktidy celoročně. Vědci už zaznamenali u břehů Antarktidy typické svatební písně samců keporkaků. Ty dříve zaznívaly jen v teplejších oblastech, kde probíhají námluvy.

Z krátkodobé perspektivy je přemnožení krilu pro keporkaky bezesporu přínosem. Z dlouhodobého hlediska je to však problém. Kril potřebuje úkryt pod ledem, protože jinak predátoři jeho populace zlikvidují. Jenže v antarktických zátokách je ledový kryt stále větší vzácností. I když jsou populace krilu rekordně velké, vědci se bojí, že nejdříve zkolabují hejna krilu a pak je budou následovat i stáda velryb, která nebudou mít co žrát.

Nejčtenější