Nejtěžší tvor na světě dělá ladné piruety

Jaroslav Petr  |  Příroda
Ilustrační foto

Nejtěžší tvor, jakého kdy hostila tato planeta, podniká při lovu elegantní obraty.

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) dorůstá délky 30 metrů a hmotnosti 200 tun. Svojí hmotností by mu nemohli konkurovat ani největší dinosauři. Přesto je tento obří živočich překvapivě mrštný.

Obr loví titěrnou kořist

Tělo plejtváka obrovského potřebuje vydatný přísun energeticky bohaté potravy. Jen tak se velryba udrží při síle a odolá nástrahám života v moři. Plejtváci podobně jako někteří další kytovci loví drobné mořské živočichy, tzv. krill. Velryba se ponoří do hloubky a při vyplouvání na hladinu rozevře doširoka tlamu. Polkne kubíky vody i s drobnými korýši. Takto „naředěné sousto“ si scedí přes kostice v tlamě. Vodu vytlačí ven, krill polkne.

Plejtvák je existenčně závislý na tom, aby do tlamy pobral co největší množství krillu. Neotvírá proto tlamu jen tak naslepo.

Pirueta ve dvou krocích

Tým amerického zoologa Jeremyho GoldbogenaCascadia Research Collective ve Washingtonu připevnil pomocí gumových přísavek na tělo dvaadvaceti plejtváků obrovských senzory snímající kromě jiného i koordináty pohybu. Jak Goldbogen a spol. uvádějí ve studii publikované ve vědeckém časopise Biology Letters, velryby jsou s to provést během závěrečné fáze vynořovacího manévru plný obrat kolem osy svého těla. Obvykle dokončí obrátku dvěma od sebe oddělenými půlobraty. Stačí jim k tomu celkem nepatrné korekce pohybu ploutvemi.

Krill není v hejnu rozptýlen rovnoměrně. V některých místech jsou tito korýši těsněji shluknuti. Velryba zřejmě provádí svou piruetu tak, aby ulovila co nejvydatnější sousto. Plnou obrátku provádí jen v desetině všech ponorů. Na druhé straně se ale velryby otáčejí kolem osy svého těla i v situacích, kdy evidentně neloví. Vědci se domnívají, že tyto piruety slouží velrybě k rozhlížení po okolí.

Nejčtenější