Nejstarší úhloměr pochází z Egypta

Jaroslav Petr  |  Historie
Ilustrační foto

Záhadný předmět nalezený v hrobce staroegyptského stavitele je nejstarší známý úhloměr.

Staří Egypťané vyměřovali své impozantní stavby nejrůznějšími pomůckami. K určení vzdáleností používali míru zvanou loket. Přímé linie vytyčili napnutými šňůrami. Svislé linie ověřovali olovnicí. Horizontální linie kontrolovali libelou. Měli i úhelníky pro kontrolu pravých úhlů.

Podle italské fyzičky Amelie Caroliny Sparavignové z turínské polytechniky dokázali měřit i širokou škálu úhlů pomocí úhloměru.

Hrobka královského architekta

V roce 1906 objevili egyptologové Arthur Weigall a Ernesto Schiaparelli v Thébách nepoškozený hrob architekta Kha, který stavěl v Deir El-Medině pro tři různé faraóny – Amenhotepa II., Thutmose IV. a Amenhotepa III. V hrobu, jenž šťastnou shodou náhod unikl vykradačům hrobek, byly nalezeny mumie architekta a jeho ženy Merit spolu s bohatou výbavou. Dnes jsou předměty z hrobu vystaveny v egyptologickém muzeu v Turíně.

Sarkofág architekta Kha (Foto: Wikipedia)
Sarkofág architekta Kha (Foto: Wikipedia)

Profesi architekta prozrazovaly dva lokte uložené v sarkofágu spolu s mumií. Jeden loket byl pozlacený a bohatě zdobený. Šlo zřejmě o odznak úřadu královského architekta a ten mohl svému oblíbenému staviteli věnovat některý z faraónů. Druhý loket byl „pracovní“. Dal se skládat a Kha jej zřejmě používal při každodenní práci podobně jako dnešní zedníci klasický skládací metr.

Úhloměr se dvěma stupnicemi

Záhadný dřevěný předmět z turínských sbírek považovali egyptologové dlouho za jednoduché váhy. Jde o rovné břevno, z jehož středu vybíhá kruhovitý terč. Břevno i terč jsou zdobené řezbou, která je po obou stranách stejná. Amelie Carolina Sparavignová je ale přesvědčena, že řezby nesloužily jako ozdoba, nýbrž jako stupnice. Podle italské fyzičky se jedná o úhloměr.

Soška představující architekta Kha (Foto: Wikipedia)
Soška představující architekta Kha (Foto: Wikipedia)

Růžice na kruhovém terči je tvořena šestnácti „listy“ a připomíná tak trochu růžici kompasu. Kolem této růžice je ještě jeden prstenec s 36 hroty. Podle Sparavignové umožňoval úhloměr měření úhlů ve dvou stupnicích. Jedna udávala úhel ve zlomcích kruhu až do jedné šestnáctiny. Prstenec s 36 hroty umožňoval měření v desetinách kruhu, tzv. dekanech.

Další informace:

Nejčtenější