Nejstarší chrám světa patřil Síriovi

Jaroslav Petr  |  Historie
Panoramatický pohled na vykopávky v Göbekli Tepe. Zdroj: CC BY-SA 3.0, Rolfcosar

Psí hvězda Sírius stála v popředí zájmu stavitelů prvního známého chrámu v jižním Turecku.

Před 11 000 roky postavili lidé v turecké lokalitě Göbekli Tepe kruhové stavby obklopené kamennými pilíři ve tvaru písmene T se zvířecími reliéfy. Uprostřed stavby pak budovatelé vztyčili dvojici větších pilířů. Bydlet se v téhle stavbě dalo jen těžko, což naznačuje, že jde zřejmě o nejstarší chrámy světa.

Chrám lovců a sběračů

Vykopávky odhalily, že v okolí nejstaršího chrámu světa žili pravěcí lidé, kteří se živili sběrem rostlin a lovem zvěře. Nic nenasvědčuje tomu, že by se zabývali zemědělstvím. Lokalita Göbekli Tepe tak zasadila smrtící ránu představám, že první chrámy začali stavět nejstarší zemědělci.

K jakým obřadům se lovci a sběrači do Göbekli Tepe scházeli? To je stále ještě záhada. O její poodhalení se pokusil italský paleoastronom Giulio Magli z techniky v Miláně. Podle něj uctívali stavitelé nejstaršího známého chrámu světa hvězdu Sírius ze souhvězdí Velkého psa.

Lokalita Göbekli Tepe:

Nová hvězda na pravěké obloze

Magli si nejprve pomocí počítačového programu rekonstruoval obraz noční oblohy, jak ji viděli nad chrámem v Göbekli Tepe jeho stavitelé. Zemská osa se mírně „kolíbá“, a to má za následek, že se v průběhu tisíciletí mění i viditelnost hvězd a souhvězdí blízkých horizontu. Některé hvězdy mizí na dlouho za obzorem, aby se po tisících let na noční oblohu pozorovatelnou z daného místa opět vrátily.

Jeden z pilířů chrámu zdobený reliéfem zvířete

V Göbekli Tepe zůstávala až do doby před 11 300 lety trvale skryta za obzorem nejjasnější hvězda současného nebe na severní polokouli – Sírius označovaný někdy také jako „psí hvězda“. Síriův návrat na oblohu musel na tehdejší lidi udělat obrovský dojem. Po Slunci, Měsíci, Venuši a Jupiteru je to nejjasnější objekt na obloze.

„Předpokládám, že chrám byl zbudován proto, aby lidé mohli sledovat „zrod“ této hvězdy,“ říká Magli.

Když proložil mezi dvěma ústředními pilíři tří kruhových staveb přímou linii, protnula obzor v místech, kde vycházel Sírius nad obzor před 11 100, 10 750 a 10 300 lety. Výsledky Magliho výzkumu považují mnozí odborníci za předběžné. Zatím není například jasné, zda měly svatyně v Göbekli Tepe střechu nebo ne. Pokud byly zastřešené, bylo by pozorování Síria z jejich nitra nemožné.

Nejčtenější