Nejmenší čip na světě. Pozor, ať ho nespolknete

Karel Javůrek  |  Technika

Moorův zákon platí pro zvyšování výkonu a efektivity, kromě toho ale i pro zmenšování čipů. Freescale představil nejmenší čip ARM na světě.

I přes vyšší výkon se velikost počítačů stále zmenšuje, alespoň pokud jde o ty nejpoužívanější modely pro domácí a mobilní použití. Moderní elektronika je už plná nejrůznějších senzorů, které jsou miniaturní a ve srovnání s hlavním výpočetním čipem nebo displejem nemají takřka žádnou spotřebu.

Mezi nejúspornější a v mobilní oblasti také nejpopulárnější architekturu patří ARM, která je dostupná v mnoha různých provedeních dle segmentu použití. Jedním z výrobců, kteří si architekturu licencují pro vlastní čipy, je i Freescale Semiconductor (Wikipedia).

Nejmenší jednočipový počítač na světě

Freescale Semiconductor představil nejmenší jednočipový počítač (mikrokontrolér, MCU – viz Wikipedie) na světě s označením Kinetis KL02. Obsahuje 32bitové jádro ARM Cortex M0+ na frekvenci 48 MHz.

Velikost čipu je pouze 1,9×2 mm. Dle Freescalu je nejbližší konkurent o 25 % větší a nabízí o 60 % méně pinů GPIO (Wikipedia). Konfigurace čipu zahrnuje až 32 kB paměti flash, až 4 kB operační paměti a bezpečnostní obvody proti neoprávněnému přístupu k paměti.

Schéma čipu Kinetis KL02. Zdroj: Freescale Semiconductor
Schéma čipu Kinetis KL02. Zdroj: Freescale Semiconductor

Čip Kinetis KL02 je schopný na frekvenci 48 MHz pracovat při teplotách v rozmezí –40 až +105 °C, disponuje čtyřkanálovým DMA a 12bitovým převodníkem DAC/ADC. Rychlost přenosu dat prostřednictvím rozhraní UART (Wikipedie) může být až 400 kb/s.

Tyto hodnoty se v žádném případě nemohou vyrovnat možnostem výkonných čipů ani v mobilních zařízení. Do této oblasti se ale Kinetis nechystá.

Čip Kinetis KL02, strana čtverce má jen dva milimetry. Zdroj: Freescale Semiconductor
Čip Kinetis KL02, strana čtverce má jen dva milimetry. Zdroj: Freescale Semiconductor

Důležitá je cena. Při nákupu sto tisíc kusů vyjde jeden čip na pouhých 75 centů, tedy v přepočtu kolem 17 korun. První zájemci dostanou testovací vzorky již v březnu, s větší distribucí se pak počítá kolem července.

Internet věcí a počítače na tělo i do těla

Nový čip skvěle ukazuje postupující miniaturizaci a nabízí nová využití. U takto malých rozměrů se dá pracovat s elektronikou přímo na tělo, která nebude nijak vadit a tížit. Třeba Nike uspěl se svým měřícím náramkem Fuel Band, ale v tomto případě se dá uvažovat třeba jen o miniaturní sponě na řetízku.

S takovými cenami a velikostí si lze velmi snadno představit internet věcí. Třeba i vidlička bude mít vlastní IP adresu a sbírat statistiku o tom, co jíte. Freescale také spolupracuje s různými společnostmi, které vyvíjejí i zdravotnické měřicí přístroje určené nejen na tělo, ale i do těla.

Ve spojení s technologiemi, které dokážou přeměnit chemické reakce v těle na elektrickou energii, bude možné v budoucnu umístit takové čipy přímo do různých částí těla. Zpočátku budou sloužit jako senzory, které bezdrátově předávají data například do tabletu.

Získaná data mohou být snadno napojena na různé druhy statistických zdravotních platforem. Budou vyhodnocovat výsledky a doporučovat, jak jednotlivé hodnoty zlepšit. V budoucnu k těmto informacím může mít přístup i váš lékař, který vás sám osloví, pokud bude něco v nepořádku. Za čip vpíchnutý do těla můžete mít nižší životní pojistku.

Srovnání s hrotem kuličkového pera ještě lépe ukazuje, jak je čip malý. Zdroj: Freescale Semiconductor
Srovnání s hrotem kuličkového pera ještě lépe ukazuje, jak je čip malý. Zdroj: Freescale Semiconductor

Kyborgové a posedlost informacemi

Nakonec vás už bez přesných aktuálních dat o vašem stavu a těle třeba ani nevezmou na určité pracovní pozice. Chvilku kolem toho budou spory o diskriminaci, pak bude následovat regulace zákonem a nakonec se to nějak ustálí. Ostatně jako u jakékoli jiné věci, která se blíže dotýká člověka a jeho dat.

Trochu to ale každopádně začíná připomínat budoucnost ve stylu filmu Gattaca (ČSFD) a jemu podobných. Lidstvo se začalo rozdělovat na pokročilé a zaostalé, kteří nakonec skončili na podobné úrovni jako primitivnější zvířata. Jak tento problém nakonec dopadne, na to si budeme muset ještě chvíli počkat. Možná ale kratší dobu, než jsme si doposud mysleli.

Další čtení:

Nejčtenější