Nanovlákna léčí srdce poškozené infarktem

Helena Vrecková  |  Věda

Mrtvá část srdce může přivést k životu síť vytvořená z nanovláken, na kterých vyroste náhradní srdeční tkáň.

Infarkt je velkým problémem společnosti. Kvůli stresu a špatnému životnímu stylu se ročně tomuto onemocnění připíše jen v České republice úmrtí několika tisíc obyvatel. Infarkt je jinak označení pro místní odumření tkáně uzavřením zásobovací tepny; odumření srdeční tkáně se pak nazývá infarkt myokardu.

Podle organizace American Heart Association hrozí většině lidí zasažených infarktem do šesti let další infarkt, a to z důvodu zjizveného srdečního svalu. Doposud byla léčbou po infarktu pouze sekundární péče, jako jsou pravidelné kontroly, nutnost přestat kouřit, rehabilitace a podpůrná léčba léky proti srážlivosti krve. To by mohly změnit výsledky studie vědců z Brown University a Indie.

Lešení z uhlíkových nanovláken

Vědci si uvědomovali, že současný způsob zacházení se srdcem není efektivní. Srdce je při poškození buď celé nahrazeno transplantací, nebo je v činnosti podporováno léky. Lepší způsobem by přitom bylo oživit odumřelé částí orgánu. Na této myšlence se také zakládá jejich studie, kde využili uhlíková nanovlálka o průměru 200 nanometrů. I přes svou nízkou hmotnost jsou velmi pevná.

V laboratoři vědci sestavili z nanovláken a nutných polymerů „lešení“. Jednotlivá vlákna sešili pomocí polymerů kyseliny glykolové – tento polymer se využívá jako vstřebatelné šicí chirurgické vlákno. Vytvořili tak síť dlouhou 22 mm a silnou 15 mikronů.

Vědcům se u vzorku podařilo regenerovat buňky srdeční svaloviny. Foto: Wikipedia
Vědcům se u vzorku podařilo regenerovat buňky srdeční svaloviny. Foto: Wikipedia

Vědci tuto záplatu umístili na skleněnou podložku a přidali na ni kardiomyocyty – buňky tvořící tkáň srdeční svaloviny. Po čtyřech hodinách u vzorku zjistili, že kardiomyocytů je pětkrát více než původně. A po pěti dnech byla také celková hustota vzorku šestkrát větší. Testy tedy dokázaly, že srdeční buňky jsou schopné v prostředí nanovláken a polymerů regenerovat.

Záplata musí odolat

Podle Thomase Webstera, docenta na Brownu a vedoucího studie, funguje lešení dobře díky tomu, že mu jeho elasticita a odolnost umožňuje rozšiřovat se. Tak může srdeční tkáň bez omezení růst.

Ačkoli je tato studie pro vědce velkým úspěchem, jejich dalším cílem je upravit látku tak, aby byla schopna napodobovat stahy srdce. Důležité bude především poznat, jak materiál zareaguje na neustálé napínání a uvolňování. Testům budou podrobeny také nově vzniklé kardiomyocyty, jejichž vlastnosti se nesmí lišit od buněk vyrobených přímo v srdci.

Další čtení

Nejčtenější