Nález v doupěti obřího krakena

Jaroslav Petr  |  Příroda

Záhadnou hromadu kostí pravěkých ichtyosaurů si nanosil do doupěte na hraní obří vyhynulý hlavonožec.

Tak trochu jako sci-fi zní teorie Marka McMenamina o původu záhadné kupy pravěkých fosílií. Mělo jít o dílo tvora podobného dnešním chobotnicím. Jen trošku přerostlého. Prý dorůstal délky 30 metrů.

Jak zemřeli ichtyosauři?

Celkem 9 ichtyosaurů, z nichž každý měřil kolem 15 metrů, uhynulo před 228 miliony roků v místech dnešní Nevady. Na dně bývalého moře objevili fosílie paleontologové už v roce 1928. Od té doby si s nimi lámou hlavy a hledají vysvětlení, jak se dostalo tak velké množství fosílií na jedno místo. Navrhovali celou řadu teorií, ale žádná nedokázala beze zbytku objasnit všechny okolnosti nálezu. Někteří se domnívali, že se mořští ještěři otrávili toxiny přemnožených mořských řas. Jiní spekulovali o tom, jestli ichtyosauři neuvízli na mělčině podobně, jako se to někdy stává dnešním kytovcům.

Mnohé ale svědčí o tom, že ichtyosauři nezemřeli současně, nýbrž postupně. Zatímco kostry některých jsou skoro netknuté, jiné nesou neklamné známky po delším omílání v mořské vodě. Nejnovější teorii představil na výroční konferenci Geological Society of America paleontolog Mark McMenamin z Mount Holyoke College v massachusettském South Halley.

Záhadný, chytrý a velký

McMenamin došel k závěru, že ichtyosauří hřbitov ležel v hloubce zhruba 200 metrů. Mořští ještěři tedy neskončili svůj život na mělčině. Pravděpodobnost, že by uhynuli v hloubce opakovaně na jediném místě, je podle McMenamina velmi malá. Kosti navíc nejsou nahodile rozptýlené, ale zdá se, že je někdo nebo něco srovnalo. Například obratle ichtyosaurů jsou poskládané do dvojité řady. V některých řadách jsou vyrovnány krční obratle, v jiných zase jen ocasní obratle. Řady rozhodně nevznikly samovolným rozpadem páteře uhynulých ichtyosaurů.

Kostra ichtyosaura
Kostra ichtyosaura

Podle McMenamina vyrovnalo kosti ichtyosaurů nějaké zvíře. Za jediné živočichy, kteří žili v druhohorách a byli pro takový úkol dost inteligentní, považuje hlavonožce. I dnes můžeme být svědky toho, že chobotnice hromadí neobvyklé předměty a pohrávají si s nimi.

Obří pravěký hlavonožec podle McMenamina lovil velké dinosaury a když je zabil, odvlekl si jejich těla do podmořského doupěte, kde na nich hodoval. Ve chvílích, kdy byl sytý, si hrál s kostmi svých obětí. Dvojité řady obratlů mohly vzniknout tak, že hlavonožec zachytil jednotlivé obratle přísavkami na svých chapadlech a pak je pustil. Z délky vyrovnaných řad obratlů se pak dá odhadnout i délka chapadel. Ta musela být úctyhodná. Ostatně, pokud hlavonožec lovil ichtyosaury, nemohl to být žádný střízlík. O vzhledu tohoto tvora však nevíme nic a můžeme si ho představovat třeba jako bájného krakena.

Odborníci vytýkají McMenaminovi příliš velkou porci fantazie. A dodávají, že nikdo zatím nepřistihl současné hlavonožce při hře s ostatky jiných živočichů.

Další informace:

Nejčtenější

Další weby Mladé fronty