Na Zemi přistál Pan Astronaut

Petr Kubala  |  Vesmír

Chris Hadfield dal smyslu existence Mezinárodní kosmické stanice nový rozměr. Nyní je tento populární astronaut zpět na Zemi.

Na první pohled se může zdát, že něco tak ve skrze pozitivního jako je výzkum vesmíru, nemůže vyvolávat větší kontroverze. Ale opak je pravdou. Kritika se snášela kupříkladu na slavné kosmické koráby. Jedni raketoplány milovali, druzí jim vytýkali příliš nákladný provoz a nebezpečnost.

Mezinárodní kosmická stanice je něco podobného. Obří projekt, na kterém se podílí většina vyspělého světa, je velmi drahou legrací. Podle střízlivých odhadů stála ISS 100 miliard dolarů, ale skutečné náklady budou ještě mnohem vyšší. Na palubě stanice se odehrávají každý den vědecké experimenty od vývoje nových materiálů, přes medicínu, vliv kosmického prostoru na lidské zdraví, až po biologii nebo částicovou fyziku.

Zatímco o objevech z blízkého i vzdálenějšího vesmíru v podání drahých, ale stále o nejméně dva řády levnějších sond slýcháme dnes a denně, výsledky experimentů z ISS zná jen hrstka zasvěcených. Možná jde o nadčasové objevy, možná je zkrátka obtížné je uchopit.

Přistání Sojuzu se třemi členy posádky ISS. Zdroj: NASA
Přistání Sojuzu se třemi členy posádky ISS. Zdroj: NASA

Vesmírný přístav ovšem nabízí obrovský prostor pro popularizaci kosmonautiky a vědy vůbec, což je zejména v dnešní době poklesu zájmu o technické obory velmi důležité. ISS je v tomto ohledu atypická. Na stanici se až na krátké okamžiky výměny nachází šestice astronautů, kteří jsou navíc z různých koutů planety. Není to tedy jen o popularizaci kosmonautiky pro Američany. Možná je zde namístě si trochu rýpnout do Evropské kosmické agentury, která se nejen v tomto ohledu tak trochu chová, jako kdyby si vše platila sama a existovala ve vzduchoprázdnu. ESA bohužel nerespektuje fakt, že je financována z kapes daňových poplatníků z různých zemí Evropy (včetně ČR).

Sbohem a díky za všechny ryby, Chrisi!

Byly tomu dva roky od startu Sputniku, když se v kanadském městě Sarnia narodil Christopher Austin Hadfield. Původem vojenský pilot je členem týmu kanadských astronautů již od roku 1992. Poprvé se do vesmíru vydal v roce 1995 na palubě raketoplánu Atlantis, který si to tehdy namířil k ruské orbitální stanici Mir. Dalším letem byla pro Hadfielda kulatá mise STS-100 raketoplánu Endeavour v roce 2001, jejímž cílem byl zárodek Mezinárodní kosmické stanice. Účast Hadfielda v této misi nebyla náhodná. V nákladovém prostoru vezl raketoplán robotickou paži Canadarm2 pro ISS. Jestli se země javorového listu v kosmonautice něčím opravdu proslavila na celé čáře, pak právě robotickými rameny pro raketoplány a dnes pro vesmírnou stanici.

Jen pár dní před Vánocemi, konkrétně 19. prosince 2012, zaburácely na Bajkonuru motory rakety Sojuz. K ISS se vydala historická mise. Hadfield nebyl prvním Kanaďanem, který se stal členem stálé posádky stanice. V Expedicích 20/21 reprezentoval Kanadu Robert B. Thirsk. Hadfield se ovšem měl stát prvním kanadským velitelem vesmírného komplexu.

Hadfieldovi se povedlo to, co se jiným astronautům příliš nedařilo. Během pěti měsíců na palubě stanice dokázal vytvořit řadu pozoruhodných popularizačních projektů a přiblížit tak život v kosmickém prostoru i běžným lidem. Podle mnoha názorů a statistik se také stal nejúspěšnějším astronautem na sociálních sítích v historii. Na Twitteru ho například dnes sleduje již téměř milion lidí. Pokud si myslíte, že jednotlivé Tweety za něj psal někdo jiný, pak se mýlíte. Astronauti na palubě stanice mají přístup k internetu a něco na množství dat nepříliš náročného jako Twitter není problém.

Praha z vesmíru, Credit: CSA, NASA, Chris Hadfield
Praha z vesmíru, Credit: CSA, NASA, Chris Hadfield

Díky Hadfieldovi jsme se tak mohli podívat klidně i na Prahu z paluby ISS se zpožděním maximálně několika hodin. Přes obrázky Země ze stanice (astronauti k tomu mají více než příhodný modul Cupola) se dostávám i k úvaze, který astronaut v historii ISS by mohl být označen za druhou největší celebritu.

Chris Hadfield natočil na stanici videoklip s upravenou písní Space Oddity od Davida Bowieho:

Není to tak dlouho, co se na internetu objevily zajímavé statistiky počtu pořízených snímků Země z ISS. Fotografií je dnes už okolo 1,2 milionů a mezi jednotlivými Expedicemi jsou značné rozdíly.

Tip: Snímky z ISS naleznete na této adrese. Stačí zadat do políčka název hledaného místa nebo můžete použít i aplikaci pro Google Maps (skrze nabídku Find Photos vlevo).

V počtu pořízených snímků Země zcela jednoznačně vedou Expedice 30 (261 tisíc fotografií) a Expedice 31 (144 tisíc fotografií). Pro srovnání uveďme, že třeba následující Expedice 32 pořídila jen 9 tisíc fotografií.

Za takto vysoká čísla může astronaut Evropské kosmické agentury André Kuipers, jehož snímky a zejména vytvořená časosběrná fotografie také zasypaly internet a přiblížily vesmír lidem.

Další klipy Chrise Hadfielda ke shlédnutí:

Nejčtenější