Na stopě marsovských supervulkánů

Petr Kubala  |  Vesmír

Mars je proslulý svými obřími sopkami, které jsou nejvyššími horami ve Sluneční soustavě. To pravé vulkanické bohatství se ale možná ukrývá pod povrchem.

Rudá planeta je králem sopek. Dnes už jsou tyto obří vulkány pravděpodobně vyhaslé a pomyslné žezlo nejaktivnějšího tělesa drží v rukou Jupiterův měsíc Io. Olympus Mons, vedle něhož vypadají pozemské osmitisícovky jako malé kopečky, však nadále budí respekt.

Vědci nyní přichází s velmi zajímavými poznatky. Na Marsu možná kdysi byly supervulkány. Tímto termínem označují geologové sopky, které jsou při své aktivitě schopné vyvrhnout více než 1 000 kilometrů krychlových materiálu. Pro srovnání uveďme, že při erupci Mount St. Helens bylo do atmosféry vyvržena jen tisícina tohoto množství.

Eden Patera je jedním z kandidátů na supervulkán. Credit: NASA, GSFC, JPL
Eden Patera je jedním z kandidátů na supervulkán. Credit: NASA, GSFC, JPL

Erupce na Marsu

Olympus Mons. Zdroj: NASA

V geologické historii Země existuje několik případů erupcí supervulkánu. Prošel si ale něčím podobným také Mars?

Joseph R. Michalski a jeho kolegové našli v oblasti Arabia Terra asi sedm prohlubní o délce 20 až 50 km, které podle jejich názoru mohou být kaldery. Nejedná se tedy o krátery vzniklé při dopadu kosmického projektilu, ale o zhroucení dávných sopek.

Erupce marsovských supervulkánů mohly mít zásadní vliv na klima planety. Do atmosféry se dostalo velké množství prachu, množství slunečního záření pokleslo a s tím také teplota na povrchu. Kdy ovšem k této události došlo, není jasné.

Dalším důsledkem mohou být sedimenty nalezené v rovníkových oblastech pojízdnými laboratořemi. Planetologové se dlouho přeli, zda je jejich původ v dávné přítomnosti jezer nebo ve vulkanické činnosti. Přestože nové objevy ukazují na to druhé, nemění to nic na teoriích o dávném „mokrém“ Marsu.

Zdroj:

Nejčtenější