Na Sibiři byl odkryt hrob tetované ženy

Jaroslav Petr  |  Historie
Náhorní plošina Ukok. Zdroj: Wikipedia

Ve věčně zmrzlé půdě Sibiře našli vědci tělo ženy z doby bronzové s tetováním, které by obstálo i v dnešních tetovacích salonech.

Ruští archeologové dali dávné obyvatelce kraje na pomezí Ruska, Mongolska a Číny jméno princezna Ukok, i když to s vysokou pravděpodobností žádná princezna nebyla a zcela jistě se jmenovala úplně jinak. Největší úžas vzbudily její tetované paže.

Tetování jako pas

Před pětadvaceti staletími putovali Sibiří nomádští Pazyrykové. Svědectví o nich zanechal ve svých spisech například řecký historik a geograf Hérodotos. My se dozvídáme o životě těchto kočovníků z archeologických nálezů, především z hrobů – tzv. kurganů – jejichž obsah zakonzervovala věčně zmrzlá půda.

Princezna Ukok zemřela, když jí bylo zhruba pětadvacet let. Na levém rameni měla vytetovanou mýtickou bytost – jelena s dravčím zobanem a rohem jednorožce. Hlavu jelena s velkým parožím měla vytetovanou také na pravém zápěstí. Kdyby se princezna dožila vyššího věku, přibyla by jí na těle další tetování.

Tělo princezny Ukok dochované v permafrostu. Na paži je jasně patrné tetování. Zdroj: Wikipedia
Tělo princezny Ukok dochované v permafrostu. Na paži je jasně patrné tetování. Zdroj: Wikipedia

Tetování bylo známkou společenského postavení a také ukazatelem věku. U Pazyryků plnilo stejnou funkci, jakou má dneska pas nebo občanský průkaz. Bylo dokladem osobní totožnosti. Podstatný rozdíl byl v tom, že my používáme pasy a občanské průkazy za svého života. Tetování Pazyryků bylo určeno k identifikaci člověka v posmrtném životě.

Princezna s hašišem

O tom, že princezna Ukok patřila ve své době ke společenské elitě, svědčí fakt, že se v jejím hrobě našly kostry šesti osedlaných koní s udidly a bohatě zdobenými postroji. Na cestu na onen svět ji její blízcí vybavili také mnoha zlatými a bronzovými ozdobami. Zároveň s ní byli v hrobu pochováni i dva muži se svými koňmi. Také jim zdobilo tělo rozsáhlé tetování zobrazující mýtické bytosti. Jednomu z jezdců se táhlo tetování z hrudi přes rameno až doprostřed zad.

„Princezna Ukok“ byla pojmenovaná podle náhorní planiny, kde byl objeven její hrob. O tom, kdo opravdu byla žena pochovaná v tamějším kurganu, se vedou mezi vědci bouřlivé spory. Podle některých plnila ve své době úlohu lékařky. Další se domnívají, že se prosadila jako lidová básnířka. Podle jiných to byla vědma či šamanka. O tom, jak by asi věštila, napovídá další posmrtný dar nalezený v hrobě – malá nádobka s hašišem.

Rekonstrukce podoby princezny Ukok. Zdroj: Wikipedia
Rekonstrukce podoby princezny Ukok. Zdroj: Wikipedia

Kurgan a jeho fascinující obsah byl prozkoumán už v roce 1993. V současné době se připravují nálezy z hrobu k výstavě v Národním muzeu v Gorno-Altajsku.

Další informace:

Nejčtenější