Menhiry ničili již naši předkové

Jaroslav Petr  |  Historie

Obyvatelé francouzského sídliště z doby železné se rázně vypořádali s modlami svých předků.

Obrazoborectví a náboženská rivalita mají hluboké kořeny. Přesvědčili se o tom francouzští archeologové při výzkumu lokality v severofrancouzském Champagne-sur-Oise a tamějšího sídliště lidí laténské kultury.

Na březích řeky Oise žili před 2 500 roky zemědělci, kteří si v jemných říčních nánosech hloubili až dva metry hluboké zásobníky na obílí. V jámách se našla i perfektně dochovaná a nádherně zdobená laténská keramika. Lokalita byla osídlena opakovaně. Podruhé se zde lidé laténské kultury zabydleli ve 2. stol. př.n.l.

Pevnost na břehu řeky

Domov tu našli galští zemědělci ještě jednou v 1 stol. př.n.l., když na březích řeky Oise vyrostlo opevněné hradiště s dvojitým příkopem. Opevnění zabíralo plochu 4000 metrů čtverečních a lidé v něm žili v budovách vystavěných na dřevěných pylonech. Největší z obytných domů měl plochu 70 metrů čtverečních a byl zřejmě dvoupodlažní.

Svalené menhiry

Lokalita laténského hradiště byla osídlena už v mladší době kamenné před 7000 roků. Zhruba o 500 let později začali tito neolitičtí lidé budovat monumentální megalitické hrobky z velkých kamenných bloků. Některé z hrobek ukrývají ostatky stovek lidí. Odborníci odhadují, že v okolí pozdějšího laténského hradiště mohly podobných monumentálních hrobek vyrůst asi tři stovky. Dochoval se jich však jen malý zlomek. Většina padla za oběť novodobým stavbařům, kteří obří kamenné bloky rozbíjeli na menší kameny a ty pak používali ke stavbě cest i obydlí. Ještě vzácnější jsou jednotlivé obří rituální kameny tzv. menhiry. Těch se v kraji kolem řeky Oise dochovalo opravdu jen pár.

Video: Pole s menhiry zachycené na videu.

Jak dokazují výsledky archeologického výzkumu v Champagne-sur-Oise, likvidace menhirů nemusela být zdaleka jen záležitostí poměrně nedávné neúcty k historickým památkám. V hradišti laténských zemědělců byly objeveny dva povalené menhiry, které tito lidé zcela cíleně povalili do vykopaných jam a zasypali zeminou. „Pohřbené“ menhiry byly vytesány z pískovce, byly přes dva metry vysoké a v průměru měřily asi 70 centimetrů. Zlomky pískovcového bloku napovídají, že třetí menhir laténští zemědělci dokonce rozbili na kusy.

Nález ze Champagne-sur-Oise tak dokládá, že i ve starověku existovala nevraživost k cizím nebo starým kultům a mnohé z ještě starších památek vzaly za své už v těchto dávných dobách.

Nejčtenější