Mastodontem na mastodonta

Jaroslav Petr  |  Historie

Nález mastodontího žebra, které leželo třicet let v muzeu, obrací nejstarší dějiny Ameriky.

Výsadní postavení „prvních Američanů“ připisovali vědci dlouho pravěkým lovcům tzv. cloviské kultury.

Teď se ukázalo, že první lidé přišli do Nového světa o tisíciletí dříve, což je další důkaz o tom, že nejstarší historie amerického kontinentu je stále ještě nejasná.

Primát výrobců krásných hrotů

Vědci dlouho považovali za první kolonisty Ameriky pravěké lovce velké zvěře, kteří vyráběli krásné pazourkové hroty se širokým žlábkem. Ti se objevili po celé Severní Americe až pod dnešní Mexiko zhruba před 13 000 roky. Mnohé nasvědčovalo tomu, že lidé žili v Americe už před cloviskými lovci. Možná již před 15 000 nebo dokonce 16 000 lety.

Snímek žebra s vetknutým hrotem pravěké zbraně (University of Copenhagen)
Snímek žebra s vetknutým hrotem pravěké zbraně (University of Copenhagen)

Důkazy ale byly jen nepřímé nebo se dařilo zastáncům „cloviského primátu“ zpochybnit datování nalezených stop po osídlení. Těžko vyvratitelný důkaz ležel přitom už třicet let v muzejních sbírkách. Bylo jím žebro mastodonta nelezené v lokalitě Manis ležící severozápadně od dnešního Seattlu. Původně jej vědci datovali do doby po příchodu cloviských lovců do Ameriky.

Žebro obrací dějiny

V žebru mastodonta vězí zlomený kostěný hrot. Vypráví příběh dávného lovu. Tlupa severoamerických lovců v něm narazila na starého mastodontího samce. Zasadili zvířeti celou řadu ran, než se mastodont konečně skácel k zemi. Lovci vyřezali ze zvířete kusy masa a vykrájeli z něj i hroty zbraní. K jednomu hrotu se ale nedostali, protože uvízl v žebru mastodonta na boku, na nějž se zvíře svalilo. Ten našli s odstupem tisíciletí archeologové. Nejnovější metody datování určily stáří žebra a hrotu na 13 800 roků. Chyba je nejvýše dvacet let.

Mastodont. Modrá šipka ukazuje místo, kam bylo zvíře zasaženo kostěným hrotem (University of Copenhagen)
Mastodont. Modrá šipka ukazuje místo, kam bylo zvíře zasaženo kostěným hrotem (University of Copenhagen)

Kostěný hrot se nápadně podobá hrotům, jakými lovili lidé obývající Beringii. Tato pevnina spojovala Čukotský poloostrov s Aljaškou a tvořila přírodní most mezi Asií a Amerikou. Táhla po něm stáda velkých zvířat. Za nimi přicházeli z Asie lovci. Odpověď na otázku nejstaršího osídlení Ameriky závisí na tom, kdy se obyvatelé Beringie vydali dále na východ a kdy pronikli na americký kontinent. Hrot uvízlý v mastodontím žebru dokazuje, že to bylo dlouho před prvními výrobci cloviských pazourkových hrotů.

Prostorová rekonstrukce kosti se zabodnutým hrotem:

Zajímavé je, že hrot použitý k lovu mastodonta byl vyroben z kosti mastodonta. Jde o nepřímý důkaz velmi intenzivního lovu mastodontů, který naznačuje, že první Američané mohli významně přispět k vyhubení mnoha zástupců pravěké fauny.

Další informace:

Nejčtenější