Mars čeká příští rok blízké setkání s kometou

Petr Kubala  |  Vesmír

Na počátku letošního roku se objevily informace o možné srážce komety s Marsem. Kosmický dalekohled Herschel pak zjistil novinky o srážce komety s Jupiterem z roku 1994.

Hned z kraje letošního roku objevil Robert McNaught ze Siding Spring Observatory v Austrálii kometu, která dostala označení C/2013 A1. Později se podařilo dohledat kometu na dva týdny starých fotografiích a určit tak její přibližnou dráhu.

Už první odhady dráhy ukázaly na dvě věci. Kometa je přilétajícím poutníkem z Oortova oblaku a kolem Slunce proletí pravděpodobně vůbec poprvé. Mnohem zajímavější bylo zjištění, že během října příštího roku bude mít kometa velmi blízké setkání s Marsem.

Poměrně dlouho existovala malá pravděpodobnost, že se C/2013 A1 dne 19. října 2014 s rudou planetou srazí. Pro vědce by to samozřejmě byl doslova svatý grál, mnohem větší než srážka komety s Jupiterem v roce 1994, ze které vědecká obec čerpá dodnes.

Dráha komety C/2013 A1, credit: JPL
Dráha komety C/2013 A1, credit: JPL

Pokud by kometa na Mars dopadla, mohla by vyhloubit kráter o průměru 40 až 70 km a uvolnit energii 5 až 30 megatun TNT. Bohužel neznáme přesný průměr kometárního jádra, ale mohl by se pohybovat někde kolem 1 až 5 km.

Vědecký přínos by přinesl i těsný průlet komety kolem Marsu (v řádu tisíců až desítek tisíc km), neboť na oběžné dráze máme několik sond: americké MRO a Mars Odyssey a evropskou Mars Express.

Novější údaje o dráze srážku už téměř vylučují. Podle NASA by měla kometa prolétnout 19. října 2014 v 18:51 UT ve vzdálenosti nejméně 110 tisíc km.

Nové poznatky o dopadu Shoemaker-Levy 9

Po objevu komety C/2013 A1 si nešlo nevzpomenout na události z léta 1994. Jeden z největších příběhů v dějinách astronomie se začal psát už 24. března 1993, kdy David Levy a Carolyn a Eugene M. Shoemakerovi objevili novou kometu. Ta už rok předtím prošla kolem Jupiteru natolik blízko, že ji mocné slapové síly obra Sluneční soustavy roztrhaly na 21 kousků. Jednotlivé fragmenty následně v červenci 1994 dopadly do atmosféry Jupiteru.

Fragmenty komety Shoemaker-Levy 9 míří k Jupiteru. Credit: NASA, ESA, H. Weaver and E. Smith (STScI) and J. Trauger and R. Evans (JPL).
Fragmenty komety Shoemaker-Levy 9 míří k Jupiteru. Credit: NASA, ESA, H. Weaver and E. Smith (STScI) and J. Trauger and R. Evans (JPL).

Dosluhující kosmický dalekohled Herschel se na Jupiter před časem podíval a zjistil, že i téměř dvacet let po události nalezneme v atmosféře planety stopy po impaktu. Nejsou to „skvrny“, které pozorovali astronomové ze Země i Hubblův dalekohled krátce po dopadu, ale voda.

Molekuly vody našla v atmosféře Jupiteru už v roce 1997 družice ISO. Komety jsou považovány za špinavé ledové koule, které mohly donést velkou část nebo dokonce většinu vody na Zemi. Nebylo proto překvapením, že také atmosféra Jupiteru byla pokropena vodou z komety Shoemaker-Levy 9. Na druhou stranu existovaly i další možnosti, odkud se voda v atmosféře planety mohla objevit. Od dávnějších impaktů až po měsíce Jupiteru.

Asymetrie výskytu vody (zelené oblasti) v atmosféře Jupiteru. Credit: T. Cavalié et al., Astronomy & Astrophysics
Asymetrie výskytu vody (zelené oblasti) v atmosféře Jupiteru. Credit: T. Cavalié et al., Astronomy & Astrophysics

Herschel však nyní přinesl velmi kvalitní data o složení jupiterovy atmosféry a odhalil jednoznačnou asymetrii mezi množstvím vody na severní a jižní polokouli, přičemž více vody se nachází na jihu. Podle odhadů až 95% vody v atmosféře Jupiteru pochází z komety, která zde před devatenácti lety ukončila svou pouť vesmírem.

Nejčtenější