Mars a Měsíc jsou pod palbou

Petr Kubala  |  Vesmír

Zatímco Mars má jen velmi tenkou atmosféru, Měsíc nemá fakticky žádnou. Kolik meteoritů dopadne na jejich povrch?

Naše planeta se na své pouti vesmírem neustále střetává s menšími i trochu většími meteoroidy. Větší kousky, jako byl ten, který nedávno dopadl na Rusko, je velmi obtížné najít. Z astronomické komunity se ovšem ozývají hlasy, že hledání podobně malých planetek je ztráta času, neboť pravděpodobnost, že dopadnou na obyvatelnou oblast, je poměrně malá. A konec konců, ani škody v Rusku nebyly zase tak velké nebo alespoň ne ve srovnání s pravděpodobností zásahu.

Dopady na Měsíci

Menší meteoroidy ovšem mohou být problémem na Měsíci v případě, že bychom se tam rozhodli postavit lunární základnu. Náš kosmický soused sice v plánech NASA poněkud spadl z lopatky, úřad však přesto financuje systematické pozorování Měsíce asi 30 cm velkými dalekohledy.

Cílem kampaně je odhadnout, jak velké meteoroidy na povrch Měsíce dopadají a jak často se tomu děje. Za 8 let pozorování bylo pozorováno na 300 impaktů. Přibližně polovina z nich jde na vrub rojům – tedy oblakům částic většinou kometárního původu, kterými Země pravidelně prolétá. Zatímco na pozemské obloze tyto roje vykouzlí pěknou podívanou v podobě Leonid, Perseid apod., Měsíc atmosféru nemá (respektive má, ale zanedbatelnou), takže i malé prachové částice naráží do jeho povrchu.

Od roku 2005 zaznamenal dalekohled NASA na 300 dopadů meteoritů na povrch Měsíce. Credit: NASA
Od roku 2005 zaznamenal dalekohled NASA na 300 dopadů meteoritů na povrch Měsíce. Credit: NASA

Dne 17. března ovšem přiletěl trochu větší kousek. Dalekohled NASA pozoroval tu noc nejjasnější impakt v historii své osmileté kampaně. Podle výpočtů měl meteoroid velikost asi 30 až 40 cm a hmotnost 40 kg. Rychlost srážky ovšem byla obrovská – 90 000 km/h. Na povrchu Měsíce bychom našli nový asi 20 metrů velký kráter a to přesto, že energie uvolněná při dopadu nebyla velká – jen 5 tun TNT.

Dopad byl relativně jasný, na sekundu byl dokonce teoreticky pozorovatelný pouhým okem. Měsíc však rozhodně nebyl oslněn explozí nebo něčím podobným, jak se objevilo v médiích. Jasnost „exploze“ byla jen asi 4 mag.

Zajímavé je, že ve stejnou noc pozorovaly také automatické kamery na Zemi jasné meteory. Mohlo jít o spršku, které čelila jak Země, tak její souputník.

Dopady na Marsu

Mars na rozdíl od Měsíce atmosféru sice má, ale je mnohem řidší, než je ta pozemská. To je důvod, proč kosmické vetřelce propouští podstatně snáze. Atmosféra rudé planety je mimochodem noční můrou pro všechny stavitele kosmických sond. Pro její překonání totiž musíte sondu vybavit tepelným štítem; na druhou stranu je tak řídká, že při snaze zbrzdit sondu padákem musíte sáhnout po dosti velkém rozměru „plachty“. Curiosity by mohla vyprávět…

Ale zpět k meteoritům. Sonda MRO našla na povrchu Marsu na 250 čerstvých kráterů nebo skupin kráterů. Podle odhadů dopadne na Mars za jedený rok 200 meteoritů, které vyhloubí kráter o průměru nejméně 3,9 metrů.

Zdroje:

Nejčtenější